16 Horsepower - Yours Truly

Je potřeba psát o nablýskaném tuplvýběru Yours Truly a já mám zas hendikep kalibru ochrnutí od pasu dolů – doma leží jen jedno originální album 16 Horsepower (empétrojky o vašem fanouškovství nevypovídají) a zatím jsem neviděl film Searching for the Wrong Eyed Jesus. Tedy ne celý. Připadám si jako školák usvědčený z elementárních neznalostí. Nervózní přešlapování, ale nejde dát od toho ruce pryč. Z problémů mě nevyseká ani to, že nejradši mám album Folklore, které někteří recenzenti považují za nejslabší. „Kam skryješ se, člověče hříšný, v poslední den?“

Musí se hledat řešení. Jde o Davida Edwardse. Alt-country mise number one byla zahájena momentem, kdy dvojalbum vyšlo. O Edwardsovi je třeba hrozně psát, dokud trvá milostivé léto Páně v naší zemi, kde snad jediné rostoucí spirituální společenství jsou rytíři Jedi. Takže hned pro začátek: Pánu Bohu dík za jurodivého muzikanta, co si i při hraní zakrývá oko rukou, aby ho věci viditelné nerušily od těch neviditelných. Bůh žehnej jeho rodině a odpočinutí věčné ve svém království daruj i jeho oběma dědům: tomu s Biblí, tvrdou náturou a toulavým srdcem, i tomu, co po večerech zpíval indiánské písně a doma choval medvěda.

I když se mi to hodně líbí, vlastně nechápu: Woven Hand dirigují v Česku slušnou fanouškovskou skupinu a svůj podíl na tom samozřejmě mají 16 Horsepower. Že by stačilo prohnat biblickou historku filtrem goth-americany a zarputilý český agnostik ji slupne jako malinu? Že by stačilo vrátit se k archaickému překladu knihy, nad kterou se tolik lidí ušklíbá, opustit rétoriku televizních evangelistů, ale nechat si jejich naléhavost, točit se s kytarou na židli od piana, hrát smutné tóny na nástroje původně sestrojené k veselé muzice? Přece jen se mi nechce věřit, že by lidi poslouchali Edwardse a nezajímali se vůbec o to, co vlastně zpívá a proč. Mají lidi u nás rádi Edwardse jenom proto, že mu nerozumí? A to nerozebírám jeho tvrzení, že má překvapivě dost obdivovatelů ve skandinávské blackmetalové obci.

Skandujme „je to jedno“ a pojďme k samotné bestofce. Šestnáct koňských sil utáhlo čtyři regulérní alba a sem tam něco bokem. Údajně sami fanoušci dostali příležitost vybírat na první disk/vinyl, ale dopadlo to celkem očekávaně, protože jen blbec by neumístil Black Soul Choir, Clogger, American Wheeze, Strawfoot nebo Hutterite Mile. Ze všech vybraných písniček naskakuje člověku husina, při koncentraci „all time favorites“ na Yours Truly ale zjišťuji, že mráz běhající po zádech může mít velké množství podob a nuancí. Míhá se řada obrazů, od horečnatých modliteb a prkenných podlah ve stodolách, kde pod botami tančících párů víří piliny, po výjevy z pow-wow zapomenutých prérijních kmenů. Jedinou výhradou může být, že nejlepší best of 16 Horsepower jsou všechna alba v jednom boxu, ovšem to je nefér tah při partii, která je předem rozhodnutá: Yours Truly nemohlo dopadnout špatně, taky z čeho byste u téhle kapely chtěli poskládat průserovou výběrovku?

Další disk/asfalt v kompletu je pro zaujaté, přičemž pamatujme na to, že od prvofanouška ke skalnímu je to v případě 16 HP opravdu jen drobný krůček. Ani tady se žádná zásadní chyba nestane, protože nemůže, jen vám něco připadne méně zajímavé – a něco více zajímavé. Jisté je jenom jedno: na základě s velkým Z se snaží stavět spousta řemeslníků, jak píše apoštol Pavel. Někdo staví ze dřeva a slámy, někdo ze zlata a drahého kamení. Jen někteří fušeři jsou rozpoznatelní hned od začátku, na konci bude oheň a ten všechno dílo prověří. 16 Horsepower nenapovídají, z čeho stavěli, ale já to snad trochu tuším. Ani několik let po rozpadu není odkaz jejich písniček nijak zteřelý.

vyšlo ve Full Moon #21