Accept - Breaker

28.09.2023 - 21:54  |  Apache

První z klasických alb, které Accept katapultovaly do nejvyšší metalové ligy, obsahuje nesmrtelné klasiky v podobě skladeb jako je titulní palba, balada Can't Stand the Night (kde se ukazuje, že Udo excelentně zvládá i pomalé věci) a totální kultovka Son of a Bitch. Udův hlas má šťávu, jakou na téhle scéně disponoval jen málokdo druhý, a ty jeho drobné vokální fórky, rozeseté po celém albu (heknutí do vypjaté kytarové pasáže někde za polovinou Breakera, či nepříčetný hrdelní chropot po klasizující mezihře v Son of a Bitch) je radost poslouchat. Řezající kytary dua Hoffmann & Fischer všechno jistí a nápaditě to ženou až někam do heavy metalového nebe. Nutno uznat, že v letech 1981 - 1983 měli v sobě Accept takovou svěžest a grády, až se tomu pomalu ani nechce věřit.

22.12.2021 - 3:27  |  Meca76

Surové, vysoko nadsadené vokály sú určite porovnateľné s Bon Scottom niekedy, aj keď Udo Dirkschneider je oveľa zlomyseľnejší. A samozrejme, vo všetkých materiáloch Accept je základný zmysel drážky, ktorý nie je príliš ďaleko od niektorých myšlienok AC / DC.

"Midnight Highway" je prvá skutočná zmena, ktorá na nás kapela vrhá tu na tomto albume. Vracia sa späť k veľmi 70. roku komerčnému rockovému tónu, ktorý je okamžite viditeľný v gitarovom zvuku, a potom most spieva Peter Baltes, čím úplne zmení tón piesne.

19.05.2017 - 6:07  |  poutnik

Třetí album a Accepti řadí trojku. I kdypž první dvě skladby to vypadá na čtyřku jak jsou nadupané. Potom sice trochu zvolní, ale drží rychlost, a stále je radost album poslouchat. Šlape stejně skvěle jako tehdy, v "jedenaosmdesátém".

10.11.2013 - 7:13  |  minirock

Výborné album. Skvělé první tři vypalovačky ale ani další skladby nejsou špatné. Snad jen Son of a Bitch je trošku slabší, ta mi tam moc nepasuje. Ale jinak na rok 1981 je to paráda. Ovšem zásadní desky Acceptu teprve přijdou.