„I actually finished the album twenty-five years to the day that Natasha and I met – November 29, 2009, that was our anniversary. In many ways, I was really just trying to make a record that she would be proud of.“
Alain Johannes, kytarista a zakládající člen Eleven a kolaborátor celebrit jako Mark Lanegan, PJ Harvey, Queens of the Stone Age, What Is This? nebo Them Crooked Vultures se poprvé ve své více než třicetileté kariéře rozhodl vzít věci do vlastních rukou a vydat první sólové album. Jmenuje se Spark a sluší se říct, že celé je věnováno památce jeho zesnulé družky, hudebnici Natashi Shneider, která v červenci roku 2008 podlehla rakovině.
Úvodní skladbou půlhodinového debutu se stala píseň Endless Eyes, již bylo možné poprvé slyšet před dvěma lety na benefičním koncertě pro uctění Natashiny památky. Nebál bych se ji označit za jeden z nejlepších otvíráků posledních let. Explozivní kytarový riff je umocněn nádherně originálním zvukem akustické tzv. cigar-box kytary (podomácku vyrobená kytara z krabice na doutníky) a úzkostlivým vokálem, který skladbu posouvá o úroveň výš. Celé to působí svěžím dojmem a dokonale navnadí k dalšímu poslechu, smekám.
U další Return to You si Johannes vzal příklad z klasických rockpopových kapel (jako Beatles) a servíruje zřejmě nejkomerčnější skladbu z celé desky. Romantický a lehce nasládlý text o lásce se potkává s popově veselou rytmickou linkou a jemným zvukem klepajících paliček v pozadí. Speechless... číst dále
„I actually finished the album twenty-five years to the day that Natasha and I met – November 29, 2009, that was our anniversary. In many ways, I was really just trying to make a record that she would be proud of.“
Alain Johannes, kytarista a zakládající člen Eleven a kolaborátor celebrit jako Mark Lanegan, PJ Harvey, Queens of the Stone Age, What Is This? nebo Them Crooked Vultures se poprvé ve své více než třicetileté kariéře rozhodl vzít věci do vlastních rukou a vydat první sólové album. Jmenuje se Spark a sluší se říct, že celé je věnováno památce jeho zesnulé družky, hudebnici Natashi Shneider, která v červenci roku 2008 podlehla rakovině.
Úvodní skladbou půlhodinového debutu se stala píseň Endless Eyes, již bylo možné poprvé slyšet před dvěma lety na benefičním koncertě pro uctění Natashiny památky. Nebál bych se ji označit za jeden z nejlepších otvíráků posledních let. Explozivní kytarový riff je umocněn nádherně originálním zvukem akustické tzv. cigar-box kytary (podomácku vyrobená kytara z krabice na doutníky) a úzkostlivým vokálem, který skladbu posouvá o úroveň výš. Celé to působí svěžím dojmem a dokonale navnadí k dalšímu poslechu, smekám.
U další Return to You si Johannes vzal příklad z klasických rockpopových kapel (jako Beatles) a servíruje zřejmě nejkomerčnější skladbu z celé desky. Romantický a lehce nasládlý text o lásce se potkává s popově veselou rytmickou linkou a jemným zvukem klepajících paliček v pozadí. Speechless dosahuje dokonalosti v minimalismu, důraz na zpěv, klidné cello a pobrnkávání na bezpražcovou kytaru... Jednoduché, a přece komplexní.
Bezkonkurenčně nejoblíbenější moment alba přichází s Make God Jealous, kde Johannes naplno prokazuje kreativitu a talent. Z velké části instrumentální, pět minut dlouhý epos, ve kterém na sebe veškerou pozornost strhává brilantní hra na španělku se silně proměnným tempem v doprovodu laneganovského vokálu. Běhá při ní mráz po zádech. Další highlighty? Určitě Gentle Ghosts, ve které rychlá kytara evokuje styl středního východu nebo flamenka a skvěle koresponduje s lehce tlumenějším zpěvem, či závěrečná hořkosladká Unfinished Plan, ve které hraje prim emocemi nabitý text. Ponurou atmosféru dokreslují pomalé a prostší melodie.
Je jedno, jestli jste fanoušci žánru, berete „kytary“ jako hudební kulisu, vyhledáváte koncepční alba nebo si pouštíte jen vybrané hity. Nahrávka Spark umí dostat do kolen. Ať už jde o aranže, neobvyklé nástroje (cigar-box kytara, harmonium, kontrabas) nebo skvěle napsané texty, Johannes dokáže v každé z osmi skladeb přijít s něčím novým, originálním a zajímavým. Umí vtáhnout a pohltit na první, druhý, ale kupodivu i desátý poslech. Všechny části fungují stejně skvěle – jak jednotlivě, tak jako celek. Jediný slabý moment? Příliš krátké...
Komentáře