80 %
Twenty One Pilots - Clancy
Twenty One Pilots, nemusíte znát příběh protagonisty úplně do hloubky. Tyler a Josh (a Paul Meany, producent a frontman Mutemath) si vymysleli...
70 %
Slash - Orgy of the Damned
Saula Hudsona alias Slashe bych s klidným svědomím asi nezařadil mezi kytarové inovátory. Nedisponuje tak specifickou barvou tónu jako třeba...
70 %
Lenny Kravitz - Blue Electric Light
Stejně jako se neustále na svých deskách opakuje Lenny Kravitz, tak i recenze, jež na musicserveru vyšly v minulých třech dekádách, se...
80 %
Dua Lipa - Radical Optimism
Dua Lipa tolik, že by zaplnila možná už i Letňany, a ačkoliv už svět obkroužila několikrát, České republice se stále vydatně vyhýbá....
70 %
Kerry King - From Hell I Rise
Kerry King v sobě nese DNA Slayer. O tom asi netřeba vést sáhodlouhé diskuze. Je jistě pravdou, že za těch téměř čtyřicet let kariéry...
80 %
Cage the Elephant - Neon Pill
Cage The Elephant jednou z nejhranějších kapel na internetovém rádiu Indie Pop Rocks!? Na přelomu let 2010 a 2011 se v žánrové komunitě...
17.02.2012 - 16:41 | Akana
Jako na houpačce. Chceš mě? Chci tě! se nečekaně vydařilo, místy znělo jak v nejlepších dobách prvního alba a najednou zase žuch dolů na úroveň Bajkonuru. Písničky na Nic složitýho jsou nevýrazné, v textech slyšíme pořád ty samé banality, navíc většinou kostrbatě podané. Když už se podaří vyvolat nějakou atmosféru (Vločky), kazí to text filozofující na úrovni prvního ročníku gymnázia. Vůbec většina písniček je takovým nesplněným příslibem. Poslouchám začátek, říkám si "jo, tohle by konečně mohlo něčím chytnout" a ono zase nic nepřijde. Prvek očekávání a prvek zklamání.