Holandští Amsterdam Klezmer Band jsou pracovitá parta. Zůstali takoví i po přestupu k německému labelu Essay Recordings, který se zaměřuje na umělce operující převážně na ose evropský východ-západ. Amsterdamští výtečníci dobře zapadají mezi Shantela, který úspěšně „dancefloorizuje“ Balkán, nebo Rotfront překládající ruské a ukrajinské písničky do kosmopolitního městského jazyka. Katla je druhou řadovkou kapely na této značce (uvedli se zde v roce 2006 albem remixů) a patří mezi to nejlepší v jejich diskografii i v katalogu jejich nynějšího přístaviště.
Slůvko klezmer v jejich názvu zůstává správným vodítkem, přestože pánové s tímto stylem nakládají i nadále velice svobodně. Bez násilných modernizací (neužívají ani bicí soupravu, ale drive mají takový, že si toho skoro nevšimnete), ale i bez ortodoxní upjatosti. Neoživují zaniklou kulturu východoevropských židovských komunit suše restaurátorským způsobem, jejich prvořadým cílem je bavit sebe i publikum.
Klezmerové jádro opentlili vším, co s ním má něco společného (a z čeho koneckonců vznikalo), zejména blízkovýchodními vlivy, které nejzřetelněji vyplouvají na povrch v pomalejších kouscích jako Forget About the Rest, Nicolosia nebo Desert Banjo. Stopa tudíž často vede na Balkán, s jehož současnou muzikou je Amsterdam Klezmer Band spřízněný víc než s americkou revivalovou vlnou ztělesňovanou slavnými Klezmatics. Tamější cikánské úderky připomene třeba ve skladbě Oscar's... číst dále
Holandští Amsterdam Klezmer Band jsou pracovitá parta. Zůstali takoví i po přestupu k německému labelu Essay Recordings, který se zaměřuje na umělce operující převážně na ose evropský východ-západ. Amsterdamští výtečníci dobře zapadají mezi Shantela, který úspěšně „dancefloorizuje“ Balkán, nebo Rotfront překládající ruské a ukrajinské písničky do kosmopolitního městského jazyka. Katla je druhou řadovkou kapely na této značce (uvedli se zde v roce 2006 albem remixů) a patří mezi to nejlepší v jejich diskografii i v katalogu jejich nynějšího přístaviště.
Slůvko klezmer v jejich názvu zůstává správným vodítkem, přestože pánové s tímto stylem nakládají i nadále velice svobodně. Bez násilných modernizací (neužívají ani bicí soupravu, ale drive mají takový, že si toho skoro nevšimnete), ale i bez ortodoxní upjatosti. Neoživují zaniklou kulturu východoevropských židovských komunit suše restaurátorským způsobem, jejich prvořadým cílem je bavit sebe i publikum.
Klezmerové jádro opentlili vším, co s ním má něco společného (a z čeho koneckonců vznikalo), zejména blízkovýchodními vlivy, které nejzřetelněji vyplouvají na povrch v pomalejších kouscích jako Forget About the Rest, Nicolosia nebo Desert Banjo. Stopa tudíž často vede na Balkán, s jehož současnou muzikou je Amsterdam Klezmer Band spřízněný víc než s americkou revivalovou vlnou ztělesňovanou slavnými Klezmatics. Tamější cikánské úderky připomene třeba ve skladbě Oscar's Cocek.
Většina alba je tradičně tvořená instrumentálkami, ale nechybí ani nepostradatelné zpívané perličky Naie Kashe, Gogol Mogol, Marusja a Valentina v podání oděsského rodáka Aleca Kopyta (jen v kvapíkové Geen Sores ho u mikrofonu vystřídá saxofonista Job Chajes). Tenhle samorost, kterého u nás známe i ze sbouboru Poza, nezpívá ani hebrejsky ani v jidiš, svým jihoukrajinským sarkasmem vnáší do kapely další osobitý prvek a sympaticky odrbanou lidovost.
To ale neznamená, že ansámblu chybí profesionalita. Naopak, instrumentálně jsou na obdivuhodné úrovni, svůj um ale vkládají do služeb radosti z muzicírování a ne planých exhibicí. Každá z kompozic, na nichž se skladatelsky podílejí všichni členové, je do detailu promyšlená, bezprostřednost z nich ale nikam neuniká, a to ani v kleci studia. Chcete-li klezmer bez hudebně archeologické patiny, klezmer současný, pestrý a zábavný, který léčí tělo i ducha, Amsterdam Klezmer Band jsou tu pro vás.
Komentáře