80 %
Arlo Parks - Ambiguous Desire
Arlo Parks zůstává pro podstatnou část českého publika stále ještě jednou velkou neznámou. Pokud ale patříte k jejím pravidelným...
90 %
Apparat - A Hum Of Maybe
Své sólovky nevydává jako na běžícím pásu. U každé z nich hledá nové tvůrčí postupy, dokonce ani nevyužívá zkratky v souladu s...
90 %
The Twilight Sad - It’s The Long Goodbye
The Twilight Sad téměř neuvěřitelně konzistentně. Od debutu "Fourteen Autumns & Fifteen Winters" z roku 2007 až po kritikou opěvované "It...
80 %
Michal Pavlíček - Na obzoru
Michala Pavlíčka prostě poznáte, alespoň tedy na české scéně. Jisté je ale i to, že tenhle nesmírně aktivní muzikant - jen se...
80 %
Michal Tučný - Best of 71-94
Michala Tučného se sešlo víc faktorů najednou. Nešlo snad mít v kombinaci s jeho fyziognomickým vzhledem výstižnější příjmení. Ale...
05.07.2012 - 16:49 | ScreamJay
V tahu zvířeny, ozvěny (původního kouzla) a já v tom tak trochu tápu, i když chápu. Věc se má takhle, Animals as Leaders od prvopočátku dalece přesahovali to, čím djent byl i je, v celé šíři jeho směřování. Nikdy nebyli nějak ukázkově math, v žádném případě se nedalo hovořit o stylovosti a jejich celkový žánrový přesah bych klidně označil za osobitý, živelný. Právě u AAL totiž šlo o fakt, že krom hráčské zdatnosti disponovali především tou skladatelskou, kompoziční, což je u čistě instrumentálních desek dvojnásob zásadní. Jenže "Weightless" jako by tlačila spíš na ten math, v rozsahu i formě očekávané, což je právě škoda. Neočekávatelnost mi byla bejpříjemnějším synonymem k debutové eponymní desce. Album svou kvalitu má, nezapře ji a i přes příklon k typičtějšímu djentu stále spoustu dalších "produktů" tohohle směru překonává. Jenže už ne o parník nebo dva.