Arrayan Path - Ira Imperium

Opravdu velmi brzy po předchozím albu Terra Incognita (2010) se objevuje jeho následovník! A překvapivě to není na úkor kvality. Kyperská kapela, založená v roce 1997 zpěvákem Nicholasem Leptosem, zkrátka tlačí na pilu, co to jde, a to ještě rovnou slibuje desku Stigmata pro příští rok! Kolekce třinácti skladeb na Ira Imperium vás upoutá dravým, vášnivým power metalem a právě emoce jsou to, co Kypřany nejvíce odlišuje například od chladnějších (raných) Sonata Arctica. Album přináší hudbu, která nebude cizí ani fanouškům Firewind nebo Mystic Prophecy. Síla a melodie, jak jen epická, monumentální a majestátní může být! Velmi cenné je to, že hudba má v sobě jisté exotické prvky, pravděpodobně dané zemí původu, takže album nezní jako „něco“, ale mnohem více jako „něco, co tu ještě nebylo“ – samozřejmě v mantinelech žánru.

Kypr byl díky svému geografickému umístění průsečíkem mnoha kultur, včetně arabské, byzantské i helénské, a to vše v melodiích a rytmech uslyšíte (ovšemže ne v takové míře jako u Orphaned Land). Jen se zaposlouchejte do Kiss Of Kali nebo Hollow Eyes of Nefertiti. Stylové jsou i texty, jejichž hrdiny jsou Odysseus, Kateřina Aragonská, alžírský národní hrdina Abd al-Kádir al-Džazá'irí nebo Mardonius, perský velitel, který utrpěl od Řeků porážku v bitvě u Platají. V úvodní epické Dies Irae uslyšíte Tonyho Martina (ex-Black Sabbath), pochvalu zaslouží i vokální výpomoc Vagelise Maranise (Sanvoisen), kterou zaznamenáte hned v několika písních. Definitivním zásahem do černého je Lost Ithaca, kterou (a za to vám ručím plnou bedničkou kyperských pomerančů) nevyženete z hlavy. Pro mě zatím největší powermetalové překvapení letošního roku.

Vyšlo ve Sparku #12/2011.