Bastille - Bad Blood

Kapela Bastille se stylovým symbolem trojúhelníku v názvu byla původně sólovým projektem britského hudebníka Dana Smithe v roce 2010. Nakonec se však ze sólového projektu stala hudební skupina skládající se ze čtyř členů. Proč zrovna Bastille? Odkazuje na symbol francouzské revoluce, kdy se 14. července 1789 uskutečnila bitva o dobytí stejnojmenné pevnosti. Z této události se stal ve Francii národní svátek. V neposlední řadě se 14. července narodil hlavní zpěvák Dan Smith. To by bylo krátké historické okénko, nyní však zpět k hudbě.

Od roku 2010 vydala kapela pár ípíček, mixtapů a samozřejmě singlů. Debutové desky pojmenované "Bad Blood" jsme se dočkali teprve letos. Indie kytarovek vyšlo v Británii od začátku roku mnoho, z té záplavy všech novinek patří Bastille k těm, které si pozornost jistě zaslouží. Spíš než k indie rocku má skupina blíže k popu. Chytlavé skladby se silnými refrény a vesměs optimistickými melodiemi se náramně hodí do slunného počasí. Sice se někomu můžou zdát písně od Bastille prvoplánové a přímočaré, ovšem to by bylo po prvním poslechu až moc unáhlené hodnocení. Deska nepochybně obsahuje hity. Krásným příkladem je fantastický otvírák "Pompeii" se sborovým zpěvem, který se vyskytuje i v dalších skladbách a utváří kapele vlastní tvář. Jen občas se nemohu ubránit jisté podobnosti s Florence + The Machine v případě teatrálních refrénů.

V pořadí druhý song "Things We Lost In The Fire" splňuje všechno, co by měl správný hit mít. Jeho premisu vidím hlavně v tom, že se i přes svou chytlavost nedá tak snadno oposlouchat, což je většinou problém takových songů. S pestrými aranžemi a skvělým refrénem se tato věc řadí k tomu nejlepšímu z desky. Sekunduje jí energický "Icarus". Pochvalu si kromě Smithova výrazného zpěvu zaslouží i ostatní členové kapely, kteří velmi dobře hrají na nástroje. Především bicí výrazně vyniknou v jednotlivých skladbách.

Trochu hůř na tom však jsou pomalejší tracky, ve kterých kapela chvílemi ztrácí dech. Vlastně kromě závěrečné písně "Get Home", ta důstojně uzavírá desku (a ukrývá v sobě ještě jeden track). Lepší je, když se Bastille drží svižného tempa. Kromě povedené hudby a zpěvu dokážou zaujmout i některé texty. Kupříkladu "Laura Palmer" pojednává o stejnojmenné fiktivní postavě z amerického seriálu "Twin Peaks" od Davida Lynche (skladba byla vybrána jako pátý singl a vznikl k ní videoklip).

Na debutovou desku je to víc než zdařilá práce. Skoro z každé písničky by mohl být samostatný singl s hitovým potenciálem. Což vlastně dokazuje dobré umístění úvodního songu "Pompeii" v britském žebříčku.