The Besnard Lakes - The Besnard Lakes Are the Roaring Night

Dlouhá léta to vypadalo, že něco jako typická kanadská hudba nebude nikdy existovat. Roky byla zastíněná tou ze Spojených států a těžko se prosazovala. V poslední době se ale začalo blýskat na lepší časy. Kromě úspěšných Arcade Fire nebo Broken Social Scene na kanadské rockové scéně působí od roku 2003 také The Besnard Lakes, kteří letos přicházejí se svou třetí nahrávkou.

První, co by vás mělo u tvorby The Besnard Lakes napadnout, je to, že něco takového může vzniknout pouze v Kanadě. Nejde o to, že by vytvářeli unikátní hudební styl, ale spíše unikátní mix různých stylů. Když se dobře zaposloucháte, objevíte zde vlivy psychedelického rocku šedesátých let, kosmického popu let sedmdesátých, shoegazeu, post-rocku, kanadského indie rocku a to celé zabalené do produkce ne nepodobné té od Phila Spectora a Briana Willsona (The Beach Boys). A do toho všeho jsou zaneseny mimoděk kořeny kanadského písničkářství (Neil Young, Gordon Lightfoot).

V čele kapely stojí manželský pár Olga Goreas a Jace Lasek a ti každý dávají nahrávce "The Besnard Lakes Are The Roaring Night" různé barvy. Zatímco Olga do skladeb vkládá své osobní zážitky a skladby s ní jsou spíše zasněné, ty od Jace jsou vymyšlené a většinou vyprávějí o špiónovi v důchodu, který byl aktivní za války a teď je mizerný muzikant. Texty jsou ale všechno jenom ne konkrétní. Stejně jako hudba mají navodit atmosféru snu. Snu, který je občas příjemný, občas malinko znepokojující, ale nakonec je to vždycky sen. To je i slyšet v poslední skladbě "The Lonely Moan" - dokonalý závěr, který se nese na vlně space-popu, a pokud by takové mělo být probuzení ze sna, tak by to bylo to nejkrásnější probuzení, jaké si jen dokážete představit.

Nejsilnějším momentem desky je skladba "Albatross". Ta stojí jednak na projevu Olgy Goreas, jednak na tom, jak postupně graduje. Zosobňuje se v ní vše, co zde bylo napsáno, a ne náhodou byla zvolena jako první singl desky. Hlavní síla ale nesídlí v jedné skladbě, ale naopak v kompozici nahrávky jako celku. Žádná nota není zbytečná a každá skladba má své místo. The Besnard Lakes se podařilo vytvořit moderní progresivní nahrávku, kterou se vyplatí pustit si od začátku do konce. U toho doporučuji zavřít oči a snít. Nejlépe opakovaně.