Between the Planets - Parallel World

Projekt Between The Planets, to je hlavně Martin "Spacosh" Peřina, který celé album "Parallel World" (už třetí v diskografii) vymyslel, napsal, natočil i produkoval. Nehrál jenom na bicí, za kterými se pevně usadil Filip Kittnar. Svou troškou přispělo i pár hostů, výrazně zejména kytarista Caligula's Horse Sam Vellen a také Martin Schuster známý z působení v Mindwork, Martians nebo Face The Day.

Devět tracků se pohybuje mezi djentem a éterickým progresivním metalem a až na jednu skladbu, "Hungry Eyes", se bez problémů obešlo bez vokálních linek. Jakkoliv místy kompozice dokresluje lehký, neartikulovaný hlas, "Parallel World" stojí hlavně na souhře kytar, basy a bicích. Jen občas tu prostor rozšíří jemná elektronika, tu nervně tepající, jinde rozložená do atmosférických ploch.

Instrumentální alba mají občas tendenci sklouzávat k samoúčelným exhibicím, které posluchače zadusí přívalem tónů a riffů a v paměti z nich zůstane jen zaměnitelná masa zvuku, byť virtuózně zahraného. Nahrávku "Parallel World" zdobí střídmost. Každý tón, rytmická nepravidelnost i vyhrávka kláves tu má své místo. Oněch - ve srovnání s dlouhou řádkou všelijakých hudebních majstryštyků pouhých - šestatřicet minut stopáže je přesně odměřenou dávkou muziky, která nestihne nudit. To, že někdy příjemně ukolébá do snění, je naprosto v pořádku. Vždyť v jakém jiném rozpoložení se nejsnáze putuje do barevných krajin podvědomí?

Deska "Parallel World" místy plyne jako příjemná relaxační hudba (v tom kladném slova smyslu!), ale zároveň ze snění ráda vytrhává nepravidelnostmi a tvrdými riffy. Hlavně sekaná rytmika to velmi výrazně - více než na předchozí řadovce "Of Inner Sight" - nakládá a taková "Time Dilataion" dá svým rytmickým spodkem vzdáleně vzpomenout na Tool. I tady máme co do činění se složitým, ale propracovaným vzorcem, v němž je radost objevovat všechny ty drobné muzikantské radosti, kterých je tu požehnaně.

Hudba na "Parallel World" připomíná cestu do zasutých koutů podvědomí. To, co se tam skrývá, může být nádherné, ale zároveň se to snadno zvrtne, když se ze řetězu pustí zde schovaní démoni. Je to dobrodružství, je to zábava, album láká k opakovaným ponorům. Tenhle barevný trip má však poněkud krátkodobé působení, nezaryje se do paměti tak hluboko, jak by potenciálně mohl. Nakonec to ale zas tak nevadí.