100 %
Něco něco - majonéza
K pravému opaku, tedy ke zpomalení a nadechnutí, vyzývá pouze skladba "dýchej", která funguje jako tolik potřebné zklidnění a...
80 %
Metric - Romanticize The Dive
Metric patří mezi ty výjimečné skupiny, které dokázaly přežít několik hudebních epoch, aniž by ztratily vlastní identitu: od...
70 %
Foo Fighters - Your Favorite Toy
Svět Davea Grohla a Foo Fighters prošel v posledních čtyřech letech nejednou těžkou zkouškou a je s podivem, že při tom všem ještě zbylo...
80 %
Petra Janů - Světla reflektorů
Petru Janů jsem nikdy předtím naživo neviděl, nevěděl jsem proto, co od ní čekat. A ona se s tím vůbec nepárala. I když vystupovala na...
60 %
Tomora - Come Closer
Britský hudebník Tom Rowlands z The Chemical Brothers a oblíbená norská divoženka Aurora se rozhodli spojit síly a vzešel z toho projekt...
90 %
Jessie Ware - Superbloom
Na novince "Superbloom" Jessie Ware nejen navazuje na svou úspěšnou disco éru, ale rozšiřuje ji do podoby konceptuálního světa....
07.04.2021 - 3:17 | Meca76
Na začiatku osemdesiatych rokov Sabbath podstúpil to, čo by sme mohli nazvať úplnou premenou. Preč bol blatistý a neistý zvuk ich starších albumov, ktorý nahradila najmodernejšia krištáľovo čistá produkcia Martina Bircha, ktorá umožňovala žiariť každému nástroju - búrlivý rytmus Geezera Butlera a Billa Warda sekcie, legendárne riffovanie Tonyho Iommiho, ale najmä nový chlap Ronnie James Dio burácajúci rev. Posledný z nich pridal do zostavy skutočný rozdiel vo výkone kapely: hoci Ozzyho výrazný, neurčito znepokojujúci kvílenie bolo ochrannou známkou Black Sabbath už takmer desať rokov, Dio bol jednoducho jedným z najlepších vokalistov, aké kedy boli na rockovej scéne počuť.
21.02.2015 - 23:56 | rybíz
Pro mně nejlepší album s Diem.
09.03.2012 - 15:48 | DarthArt
Nevím proč, ale Heaven And Hell se mi nikdy nedostalo pod kůži. Snad je to tím Diovým "gigantickým" hlasem, snad příklonem ke stadionovému pojetí hard rocku, nějak mi to všechno nesedí. Uvědomuji si kvalitu celého toho produktu, Neon Knights a Children Of The Sea se mnou dokonce i pěkně zacloumají, ale absolutorium a extatické vytržení, které bych podle všeobecného náhledu na album měl zažívat, se nedostavují a nedostavují. Tak možná to ještě někdy v budoucnu zabere...