XPlaylist

V osmdesátých letech to bylo s Black Sabbath dost složité a sledovat jejich desky a rozplést neustálé změny v sestavě dokáží jen největší fandové kapely. Ti ostatní se mohou podržet jediné jistoty, totiž té, že v kapele hrál Tony Iommi:) A protože byl vždycky také autorem hudby, má Black Sabbath svá poznávací znamení, ať se jedná o desky ze sedmdesátých, osmdesátých nebo současných let. A záleží pak na konkrétní sestavě a síle napsaných skladeb, aby zrovna aktuální album bylo geniální, výborné, nebo jen (a to je v případě Black Sabbath nejnižší laťka) dobré. The Eternal Idol patří do té druhé kategorie, navíc je to deska důležitá, protože se na ní poprvé představil třetí výrazný zpěvák v dějinách kapely, Tony Martin. Album mi dlouho zůstalo ukryto mezi přece jen ne tak výraznými některými deskami BS z osmdesátých let, ale poslední poslechy mi dělají velkou radost a od úvodní vyložené pecky The Shining vše šlape pro radost a tou správnou cestou. Tak jsem zvědav, co všechno na desce ještě najdu!