100 %
Něco něco - majonéza
K pravému opaku, tedy ke zpomalení a nadechnutí, vyzývá pouze skladba "dýchej", která funguje jako tolik potřebné zklidnění a...
80 %
Metric - Romanticize The Dive
Metric patří mezi ty výjimečné skupiny, které dokázaly přežít několik hudebních epoch, aniž by ztratily vlastní identitu: od...
70 %
Foo Fighters - Your Favorite Toy
Svět Davea Grohla a Foo Fighters prošel v posledních čtyřech letech nejednou těžkou zkouškou a je s podivem, že při tom všem ještě zbylo...
80 %
Petra Janů - Světla reflektorů
Petru Janů jsem nikdy předtím naživo neviděl, nevěděl jsem proto, co od ní čekat. A ona se s tím vůbec nepárala. I když vystupovala na...
60 %
Tomora - Come Closer
Britský hudebník Tom Rowlands z The Chemical Brothers a oblíbená norská divoženka Aurora se rozhodli spojit síly a vzešel z toho projekt...
90 %
Jessie Ware - Superbloom
Na novince "Superbloom" Jessie Ware nejen navazuje na svou úspěšnou disco éru, ale rozšiřuje ji do podoby konceptuálního světa....
13.01.2012 - 15:04 | V.Silver
Zvukem i náladou velice podobné přechozímu počinu, přesto nabízí "Blackfield II" ještě trošku temnější, smutnější a tíživější atmosféru. Chtělo by se mi napsat, že se jedná jakoby o přímého pokračovatele debutu, ale není to tak úplně pravda. Jednak zde dostávají více prostoru zkreslené kytary, ale "depresivní" a melancholické písničky jsou také více konfrontovány s těmi pozitivními ("Once", "Where Is My Love?"). Schválně používám výrazu "konfrontovány", protože "1,000 People" nebo "Some Day" jsou písničky psané skutečnou depresí. Nenechte se ale odradit, pokud se vám líbil první "Blackfield", tento se možná zalíbí ještě trošku víc ;)