Cat's Eyes - Cat's Eyes

Faris Badwan má dobrý vkus. Nejprve černovlasá Cherish Kaya z Ipso Facto. S předělanou I’ll Be With You od Black Lips příliš neuspěli, proto Faris kašle na sliby a hledá budoucnost jinde. (Ne)překvapivě u další tmavovlásky – Rachel je pěkné jméno, Rachel Zeffira je pěkná, navíc (prý) operní zpěvačka. Neberte to.

Po EP s názevem Broken Glass obsahujícím čtyři skladby vyšla této dvojce jedenáctého dubna stejnojmenná deska. Songy Cat’s Eyes a The Best Person I Know byly známy již z prvního zmíněného dílka, na desce je doplňuje osm dalších. Operní vzdělání zpěvačky není nijak znát; naopak, její hlas připomíná pohlazení těmi nejintimnějšími emocemi – láska, odmítnutí, konec přátelství. Jednoduché texty pracující na vděčném principu sakra, tohle přece znám. Žádná moderní verze Nabucca, ani The Horrors v ženském podání – jen hymny (nejen) pro dospívající v zasněném obalu sem tam doplněné chorály a smyčci nebo zamotané do Badwanova hlasu jako vyzkoušeného koření dodávajícího temnou pachuť.

Nečekejte žádný náročný poslech – což je zároveň výhodou i nevýhodou. Po osmém přehrání desky jsem dospěla k závěru, že ta holka má nějaký závažnější problém a o prohlášeních typu I’m Not Stupid nebo I Knew It Was Over jsem měla značné pochybnosti.

Otázkou zůstává, jak se chlapík z britské (pseudo)punkové kapely ocitne ve Vatikánu, zvlášť když byste jeho výraz jako lásku k bližnímu asi nepopsali, a který má všech sedm hlavních hříchů (vyjma lenosti a obžerství soudě podle počtu projektů a obvodu stehen) už za sebou. Vatikán tentokrát není obskurní klub v okrajové části města, ale stát ve státě a sídlo hlavy katolické církve. Právě zde totiž odehráli Cat’s Eyes svoje první vystoupení. Co na to říkali návštěvníci kaple a zejména církevní hodnostáři, se už nedozvíme. Možná se řídili heslem pokřižuj se a uteč, možná se některým líbí indie pop. Možná se jim líbil doprovodný sbor. To spíš ne – snad jedině v případě, že by členy byli chlapci ve věku pět až dvanáct let.