Čechomor - V Národním

Jedna z našich nejoblíbenějších skupin se rozhodla udělat opět něco netradičního, respektive zahrát na nějakém jedinečném místě. Co člověka napadne při slově jedinečný? Určitě do tohoto úzkého privilegovaného seznamu zaslouženě patří naše Národní divadlo. A právě zde se Čechomor rozhodl uspořádat koncert v čase Vánoc. A nebyli na to sami. Pozvali si, jak je u nich ostatně již zvykem, velmi zajímavé hosty. K mikrofonu se při některých skladbách postavila Ewa Farna, až z pevniny za velkou louží si přivedli newyorského kytaristu Gerryho Leonarda, neméně zajímavý je dívčí smyčcový kvartet Gadrew Way.

Čehomor hráli se svým folkrockem už na všelijakých místech, ale atmosféra Národního divadla je v něčem přece jen jiná a tuto atmosféru přináší i na samotný koncert. Je vidět, že také na výběru hostů si dali záležet, aby byl zážitek pro posluchače výjimečný. Smyčcové kvarteto do jejich hudby zapadlo naprosto bez problémů a přidalo mu na hloubce, i když dle mého to není žádné velké překvapení. Kdo naopak přesvědčil o svých kvalitách, je mladičká Ewa Farna, která svým hlasem dokázala, že je fenomenální zpěvačkou a zaslouží si, jako málokdo v české pop music, respekt. Dokonce mi její projev seděl více než od výborné Lenky Dusilové, která s Čechomory také již síly v minulosti spojila.

Muzikanti tahali z repertoáru spíše novější skladby, ale nezapomněli ani na své největší hity, kterých se samozřejmě nevzdali. "Až kukačka", "Větříček" nebo "Až já půjdu" jsou zkrátka jistoty.

Kvalita obrazu je dobrá, na zvuku jsem neshledal také nic špatného. Jediné, co se mi příliš nezamlouvalo, je menu, které je docela odbyté a působí laciným dojmem. To je ale na celkovém dobrém dojmu jen malý šrámek na kráse. Čechomor se opět předvedl a ukázal, že má stále co nabídnout. Jeho hudba je totiž v našich končinách příjemným zpestřením jinak většinou stojatých vod. A o tom, že se koncert publiku opravdu líbil, se můžete přesvědčit na jeho úplném finále.