Chelsea Wolfe - Abyss

Abyss

Tracklist

  • 01. Carrion Flowers (4:50)
  • 02. Iron Moon (5:46)
  • 03. Dragged Out (4:20)
  • 04. Maw (5:54)
  • 05. Grey Days (5:19)
  • 06. After the Fall (5:35)
  • 07. Crazy Love (3:33)
  • 08. Simple Death (5:22)
  • 09. Survive (5:38)
  • 10. Color of Blood (4:48)
  • 11. The Abyss (4:12)

Průměr hodnocení

90.59 %
9 1 10 17
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

Chelsea Wolfe čím dál přesvědčivěji aspiruje na trůn nejpůsobivější černokněžky na současné hudební scéně. V její tvorbě se potkávají gotika, folk, noiseové experimenty a aktuálně i industriální dusot. Jednoznačnému zařazení se vzpírá, nestagnuje, přitom je její vývoj konzistentní a věrohodný. Inspirace můžeme v jejích písních vystopovat všelijaké, v minulosti evokovala především temnější začátky Cocteau Twins. Její hlas sice není tak odhmotněný jako u Elizabeth Fraser, dokáže ale vyvolávat příbuzné nálady. Kdyby se dnes Ivo Watts-Russell rozhodl oprášit projekt This Mortal Coil, měla by Chelsea Wolfe (a s ní třeba takové Warpaint) pro účast na něm nejlepší předpoklady. Zároveň ji to neustále táhne do pochmurnějších, metaličtějších hudebních koutů, kde s absolutnem a psychózami obcují Swans (nejlépe ještě v časech s Jarboe, pak je příbuznost zřejmější).

Když si mezi těmito dvěma body narýsujeme pomyslnou spojnici a následně pustíme novinku Abyss, hned je jasné, že se na ní Chelsea Wolfe výrazně posunula právě ke girovským sonickým závalům. Především první polovina alba je nečekaně hlučná a zvukově zahlcující. Zkreslené kytary vytvářejí děsivé tunely, v nichž zpěv jen tísnivě světélkuje. Více se pracuje s prvky noiseu a industriálu, přičemž tempa zůstávají vesměs pomalá, plíživá.

Tři největší depky si Chelsea Wolfe připravila hned na úvod. Carrion Flowers postaví posluchače doprostřed ztemnělé... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Sargent House  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 2015

Hodnocení autora: 80 %


Komentáře

27.01.2017 - 11:01  |  Sebadoh

Na úvod jedna dobrá zpráva pro všechny metalisty, doom metal není mrtev. Tento žánr, za jehož vrcholné období považuji začátek devadesátek, se zdál dnes už poněkud vyčpělý. Některé kapely (Anathema, The Gathering...) zavčasu pochopily, že není kam dál jít, jiné ne a dnes vypadají jako parodie na sebe samé (Paradise Lost). Za zcela zvláštní kategorii pak považuji Winter, který jakoby (i z jejich rozhovorů to tak vždy vyznělo) se v tomto žánru objevili náhodou a zcela nezáměrně. Světlo světa tak spatřilo jen jedno jediné jejich album, zato však zcela zásadní a dodnes trochu nedoceněné.

Teď už ale k Chelsea Wolfe. Tahle ženská vždycky měla k ponurosti více než blízko, ale Abyss považuji v tomto pohledu za zcela mimořádný. Ta bezútěšnost je tady zcela všudypřítomná, a když se k tomu přidá v některých skladbách viola, leze z toho mráz po zádech. Všechno navíc korunuje její typický éterický zpěv, který se místy vznáší i mimo veškeré hudební postupy a dodává nahrávce zcela nadpozemský ráz. Ostatně Chelsea zpěv považuji za její trademark a dovoluji si tvrdit, že podle něj byste jí poznali i ve zpěvu dechovky. Po hudební stránce pak celé album působí dojmem velkého hledačství (další trademark Chelsea) s množstvím neobvyklých hudebních postupů. Typicky precizní Congletonova produkce je pak už onou třešničkou na dortu. A mimochodem, vyzdvihovat z tohoto alba nějaké nejlepší tracky by byla naprostá pošetilost.

Je jasný, že tohle album nemusí být pro každého a na úplně první dobrou (ostatně sám Akana mu ve skvělé recenzi dal zprvu jen 80% aby mu v hodnocení poté následně zvýšil), to ale neznamená, že se nejedná o jedno z nejlepších alb hudební historie. Sám jsem měl po skvělém Pain Is Beauty strach, že jeho překonání bude velmi obtížné, ne-li nemožné. Přesto se událo něco, co by šlo asi nejlépe vyjádřit slovy klasika jako: „kterak se neuvěřitelné stalo skutečností.“

V jednom z posledních čísel National Geographic byl článek o Hranické propasti a jejím novém měření, které zjistilo, že se jedná o nejhlubší sladkovodní propast světa, jejíž dno je ale stále v nedohlednu. Tohle album je na tom podobně a vy ho navíc můžete mít u sebe doma. Neváhejte!

Audiotéka

line

na xplaylistu najdete

line

56906 alb

12098 kapel

2949 komentářů

2960 recenzí

13663 uživatelů

Recenze

line

Strange Little Birds 70 %

Garbage - Strange Little Birds

Garbage nejvíce zářili v dobách studené války, tedy té, co v druhé polovině 90. let zuřila mezi příznivci taneční elektroniky a rocku....

Congrats 70 %

Holy Fuck - Congrats

Holy Fuck si vždycky všechno poctivě odedřeli nejen za bicími, s čímž jde ruku v ruce záliba ve striktním používání starých...

The Afterlove 60 %

James Blunt - The Afterlove

Od roku 2005, kdy se James Blunt proslavil svou milovanou i nenáviděnou patetickou baladou, už uplynula více než dekáda, což je v pop music...

Fallen Angels 70 %

Bob Dylan - Fallen Angels

Bob Dylan umí po všech těch letech překvapit. Nejen šíří svých archivů, které s železnou pravidelností vymetá (viz loňský, již...

Spirit 70 %

Depeche Mode - Spirit

Ne že by se už dříve Depeche Mode ve svých písních nevěnovali kritickému komentáři moderní doby (dělali to už v osmdesátých letech...

Consuming the Tempest 80 %

The Corona Lantern - Consuming the Tempest

Neurosis zplodili tolik parchantů, že je fotři přestali počítat. Julie Christmas se vrátila s Cult of Luna a společně olizovali kopečky...

line