Chelsea Wolfe - Abyss

Abyss

Tracklist

  • 01. Carrion Flowers (4:50)
  • 02. Iron Moon (5:46)
  • 03. Dragged Out (4:20)
  • 04. Maw (5:54)
  • 05. Grey Days (5:19)
  • 06. After the Fall (5:35)
  • 07. Crazy Love (3:33)
  • 08. Simple Death (5:22)
  • 09. Survive (5:38)
  • 10. Color of Blood (4:48)
  • 11. The Abyss (4:12)

Průměr hodnocení

90.59 %
9 1 10 17
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

Chelsea Wolfe čím dál přesvědčivěji aspiruje na trůn nejpůsobivější černokněžky na současné hudební scéně. V její tvorbě se potkávají gotika, folk, noiseové experimenty a aktuálně i industriální dusot. Jednoznačnému zařazení se vzpírá, nestagnuje, přitom je její vývoj konzistentní a věrohodný. Inspirace můžeme v jejích písních vystopovat všelijaké, v minulosti evokovala především temnější začátky Cocteau Twins. Její hlas sice není tak odhmotněný jako u Elizabeth Fraser, dokáže ale vyvolávat příbuzné nálady. Kdyby se dnes Ivo Watts-Russell rozhodl oprášit projekt This Mortal Coil, měla by Chelsea Wolfe (a s ní třeba takové Warpaint) pro účast na něm nejlepší předpoklady. Zároveň ji to neustále táhne do pochmurnějších, metaličtějších hudebních koutů, kde s absolutnem a psychózami obcují Swans (nejlépe ještě v časech s Jarboe, pak je příbuznost zřejmější).

Když si mezi těmito dvěma body narýsujeme pomyslnou spojnici a následně pustíme novinku Abyss, hned je jasné, že se na ní Chelsea Wolfe výrazně posunula právě ke girovským sonickým závalům. Především první polovina alba je nečekaně hlučná a zvukově zahlcující. Zkreslené kytary vytvářejí děsivé tunely, v nichž zpěv jen tísnivě světélkuje. Více se pracuje s prvky noiseu a industriálu, přičemž tempa zůstávají vesměs pomalá, plíživá.

Tři největší depky si Chelsea Wolfe připravila hned na úvod. Carrion Flowers postaví posluchače doprostřed ztemnělé... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Sargent House  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 2015

Hodnocení autora: 80 %


Komentáře

27.01.2017 - 11:01  |  Sebadoh

Na úvod jedna dobrá zpráva pro všechny metalisty, doom metal není mrtev. Tento žánr, za jehož vrcholné období považuji začátek devadesátek, se zdál dnes už poněkud vyčpělý. Některé kapely (Anathema, The Gathering...) zavčasu pochopily, že není kam dál jít, jiné ne a dnes vypadají jako parodie na sebe samé (Paradise Lost). Za zcela zvláštní kategorii pak považuji Winter, který jakoby (i z jejich rozhovorů to tak vždy vyznělo) se v tomto žánru objevili náhodou a zcela nezáměrně. Světlo světa tak spatřilo jen jedno jediné jejich album, zato však zcela zásadní a dodnes trochu nedoceněné.

Teď už ale k Chelsea Wolfe. Tahle ženská vždycky měla k ponurosti více než blízko, ale Abyss považuji v tomto pohledu za zcela mimořádný. Ta bezútěšnost je tady zcela všudypřítomná, a když se k tomu přidá v některých skladbách viola, leze z toho mráz po zádech. Všechno navíc korunuje její typický éterický zpěv, který se místy vznáší i mimo veškeré hudební postupy a dodává nahrávce zcela nadpozemský ráz. Ostatně Chelsea zpěv považuji za její trademark a dovoluji si tvrdit, že podle něj byste jí poznali i ve zpěvu dechovky. Po hudební stránce pak celé album působí dojmem velkého hledačství (další trademark Chelsea) s množstvím neobvyklých hudebních postupů. Typicky precizní Congletonova produkce je pak už onou třešničkou na dortu. A mimochodem, vyzdvihovat z tohoto alba nějaké nejlepší tracky by byla naprostá pošetilost.

Je jasný, že tohle album nemusí být pro každého a na úplně první dobrou (ostatně sám Akana mu ve skvělé recenzi dal zprvu jen 80% aby mu v hodnocení poté následně zvýšil), to ale neznamená, že se nejedná o jedno z nejlepších alb hudební historie. Sám jsem měl po skvělém Pain Is Beauty strach, že jeho překonání bude velmi obtížné, ne-li nemožné. Přesto se událo něco, co by šlo asi nejlépe vyjádřit slovy klasika jako: „kterak se neuvěřitelné stalo skutečností.“

V jednom z posledních čísel National Geographic byl článek o Hranické propasti a jejím novém měření, které zjistilo, že se jedná o nejhlubší sladkovodní propast světa, jejíž dno je ale stále v nedohlednu. Tohle album je na tom podobně a vy ho navíc můžete mít u sebe doma. Neváhejte!

Audiotéka

line

na xplaylistu najdete

line

56578 alb

12037 kapel

2942 komentářů

2932 recenzí

12769 uživatelů

Recenze

line

No Plan (EP) 90 %

David Bowie - No Plan (EP)

Ze čtyř skladeb jsou tři novinky. EP otevírá jeden z vrcholů loňské desky, píseň "Lazarus". Ta v kontextu událostí dostává zcela nové...

Orfeus 80 %

James Cole - Orfeus

Měli jste rádi Supercrooo, Orikouli nebo třeba Kapitána Lásku? Zapomeňte na ně. Z oparu kreativní svobody se právě vynořila deska...

Clashes 100 %

Brodka - Clashes

Už po prvním poslechu očekávané desky Clashes je jasné, jak ohromný má Brodka dar. Sebevědomý zpěv, velmi neotřelá škála nástrojů...

Second Album 90 %

Suicide - Second Album

I když na své druhé desce newyorská dvojice Suicide poněkud slevila ze zvukové radikálnosti, výsledek je stejně magický a intenzivní jako...

Copy and Paste 80 %

Ostrak Mode - Copy and Paste

Brněnské proudy jsou pořád nesmírně silné, ale když se muzikantovo srdce ocitne třeba na Ukrajině, můžou ho zaplnit jiná poetika a touha...

Tady to někde je 50 %

Vypsaná fixa - Tady to někde je

Jedinou indicii, kterou fanoušci od Vypsané fiXy měli, byla zkratka V.N.H., což nebyl název nahrávky, jak se mnozí domnívali, ale...

line