Chelsea Wolfe - Abyss

Abyss

Tracklist

  • 01. Carrion Flowers (4:50)
  • 02. Iron Moon (5:46)
  • 03. Dragged Out (4:20)
  • 04. Maw (5:54)
  • 05. Grey Days (5:19)
  • 06. After the Fall (5:35)
  • 07. Crazy Love (3:33)
  • 08. Simple Death (5:22)
  • 09. Survive (5:38)
  • 10. Color of Blood (4:48)
  • 11. The Abyss (4:12)

Průměr hodnocení

90.59 %
9 1 10 17
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

Chelsea Wolfe čím dál přesvědčivěji aspiruje na trůn nejpůsobivější černokněžky na současné hudební scéně. V její tvorbě se potkávají gotika, folk, noiseové experimenty a aktuálně i industriální dusot. Jednoznačnému zařazení se vzpírá, nestagnuje, přitom je její vývoj konzistentní a věrohodný. Inspirace můžeme v jejích písních vystopovat všelijaké, v minulosti evokovala především temnější začátky Cocteau Twins. Její hlas sice není tak odhmotněný jako u Elizabeth Fraser, dokáže ale vyvolávat příbuzné nálady. Kdyby se dnes Ivo Watts-Russell rozhodl oprášit projekt This Mortal Coil, měla by Chelsea Wolfe (a s ní třeba takové Warpaint) pro účast na něm nejlepší předpoklady. Zároveň ji to neustále táhne do pochmurnějších, metaličtějších hudebních koutů, kde s absolutnem a psychózami obcují Swans (nejlépe ještě v časech s Jarboe, pak je příbuznost zřejmější).

Když si mezi těmito dvěma body narýsujeme pomyslnou spojnici a následně pustíme novinku Abyss, hned je jasné, že se na ní Chelsea Wolfe výrazně posunula právě ke girovským sonickým závalům. Především první polovina alba je nečekaně hlučná a zvukově zahlcující. Zkreslené kytary vytvářejí děsivé tunely, v nichž zpěv jen tísnivě světélkuje. Více se pracuje s prvky noiseu a industriálu, přičemž tempa zůstávají vesměs pomalá, plíživá.

Tři největší depky si Chelsea Wolfe připravila hned na úvod. Carrion Flowers postaví posluchače doprostřed ztemnělé... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Sargent House  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 2015

Hodnocení autora: 80 %


Komentáře

27.01.2017 - 11:01  |  Sebadoh

Na úvod jedna dobrá zpráva pro všechny metalisty, doom metal není mrtev. Tento žánr, za jehož vrcholné období považuji začátek devadesátek, se zdál dnes už poněkud vyčpělý. Některé kapely (Anathema, The Gathering...) zavčasu pochopily, že není kam dál jít, jiné ne a dnes vypadají jako parodie na sebe samé (Paradise Lost). Za zcela zvláštní kategorii pak považuji Winter, který jakoby (i z jejich rozhovorů to tak vždy vyznělo) se v tomto žánru objevili náhodou a zcela nezáměrně. Světlo světa tak spatřilo jen jedno jediné jejich album, zato však zcela zásadní a dodnes trochu nedoceněné.

Teď už ale k Chelsea Wolfe. Tahle ženská vždycky měla k ponurosti více než blízko, ale Abyss považuji v tomto pohledu za zcela mimořádný. Ta bezútěšnost je tady zcela všudypřítomná, a když se k tomu přidá v některých skladbách viola, leze z toho mráz po zádech. Všechno navíc korunuje její typický éterický zpěv, který se místy vznáší i mimo veškeré hudební postupy a dodává nahrávce zcela nadpozemský ráz. Ostatně Chelsea zpěv považuji za její trademark a dovoluji si tvrdit, že podle něj byste jí poznali i ve zpěvu dechovky. Po hudební stránce pak celé album působí dojmem velkého hledačství (další trademark Chelsea) s množstvím neobvyklých hudebních postupů. Typicky precizní Congletonova produkce je pak už onou třešničkou na dortu. A mimochodem, vyzdvihovat z tohoto alba nějaké nejlepší tracky by byla naprostá pošetilost.

Je jasný, že tohle album nemusí být pro každého a na úplně první dobrou (ostatně sám Akana mu ve skvělé recenzi dal zprvu jen 80% aby mu v hodnocení poté následně zvýšil), to ale neznamená, že se nejedná o jedno z nejlepších alb hudební historie. Sám jsem měl po skvělém Pain Is Beauty strach, že jeho překonání bude velmi obtížné, ne-li nemožné. Přesto se událo něco, co by šlo asi nejlépe vyjádřit slovy klasika jako: „kterak se neuvěřitelné stalo skutečností.“

V jednom z posledních čísel National Geographic byl článek o Hranické propasti a jejím novém měření, které zjistilo, že se jedná o nejhlubší sladkovodní propast světa, jejíž dno je ale stále v nedohlednu. Tohle album je na tom podobně a vy ho navíc můžete mít u sebe doma. Neváhejte!

Audiotéka

line

na xplaylistu najdete

line

61962 alb

12990 kapel

3390 komentářů

3058 recenzí

12627 uživatelů

Recenze

line

Trick 40 %

Jamie T - Trick

Čtvrtá deska britského rockového písničkáře Jamieho T ho staví do nové pozice. Z outsidera s prořízlou pusou a jednoho z nejlepších...

Stillicide 70 %

Helms Alee - Stillicide

Jestli kdy hrála nějaká postcobainovská kapela opravdu grunge, tak snad jenom přes vyhulené zesáky Verellen, až fousy rašily. Zajímalo by...

At Swim 80 %

Lisa Hannigan - At Swim

Ve Španělsku či Spojených státech je zpívání ukolébavek regulérním povoláním. A jen těžko si pro jeho výkon představit vhodnější...

How To Be A Human Being 90 %

Glass Animals - How To Be A Human Being

Jejich debut Zaba z roku 2014 patřil k tomu nejsvěžejšímu, co nám britská kytarová scéna v této dekádě nabídla. Od oposlouchaného...

Dead Cross 90 %

Dead Cross - Dead Cross

Pokud si fanoušci kultovního projektu Fantomas, ve kterém figurují dva členové Dead Cross Mike Patton a Dave Lombardo, zoufali, že od...

Haiku 70 %

Děti mezi reprákama - Haiku

Od vydání debutového alba Újezd neuběhl ještě ani rok a Dominik Zezula (polovina dua post-hudba) už přichází s jeho nástupcem....

line