Chinaski - Rockfield

Mnohokrát to během letních měsíců bylo možné číst. Věty o tom, jak Chinaski po desce a koncertech k "Není na co čekat" dospěli do bodu nula. Nevěděli, kam se mají odrazit, v myslích jim ještě rezonovala tehdy stále poměrně čerstvá smrt bubeníka Pavla Grohmana, byli bezradní.

A najednou měli slavit kulatiny. Jak jinak než výběrovkou "20 let v síti"? Samozřejmě na ni chtěli dát i nové věci. Ale ten skladatelský a nahrávací stereotyp je už nebavil. Oslovili proto producenta Grega Havera, který jim pomohl natočit singly "Stížnost" a "Hlavolam". Není třeba se tady dlouze rozepisovat o tom, jaká to byla trefa do černého. Vznikly jedny z největších hitů v historii kapely a také pravděpodobně nejkrásnější léto, které tato parta chlapů ve své kariéře zažila.

Chinaski a také fanoušci byli tedy řádně namlsáni a spolupráce s Haverem mohla pokračovat i na novém studiovém albu. Jako místo nahrávání byl zvolen welšský Rockfield. Ten je opředen historkami o tom, kterak zde točili Queen "Bohemian Rhapsody" či Coldplay "Yellow". Aura místa měla dýchnout i na Michala Malátného a spol., kteří pouze dva songy natočili doma a zbytek jeli chystat na neznámé místo.

Když tam přijeli, byli velmi překvapeni. Všude pastviny, krávy, ticho a klid. Byli zvyklí chodit do studia nadrceni a tam pouze nahrát to, co se už ve zkušebně naučili. Tentokrát zvolili jiný přístup a spousta věcí se dělala až na místě. Byli prakticky pořád ve studiu, odloučeni od domova, rodin a běžných starostí a mohli se plně soustředit na práci.

Otvírák "Kapela" zapůsobí překvapivě neodpichově, zato však typicky chinaskovski. Hudebně rozvlačně, melodičně, v textu všelijací kaťáci, fesťáky, až by si člověk řekl, že se Chinaski opravdu našli. Přestali řešit, že hrají normální pop-rock, hudbu pro masy. Jenže dál se vše jakoby rozplizlo. Následující skladby působí jako šeď, vata, nuda a nepomůže tomu ani zhrubnutí jazyka v textu k písničky "Milion dolarů". Debilové, prdele a podobně, to už tu bylo, vzpomeňme na "Kérku", "Punčocháče" nebo na "Vinárnu u Valdštejna". Zde bohužel tato slova působí samoúčelně, jen proto, aby na desce taky byla.

Naštěstí závěr je vpravdě ďábelský. Seriálová hitovka "Víno" je mnohými brána za otravnou. Komerční rádia ji servírují horem i spodem, a pokud některé z těchto stanic máte (stejně jako pisatel článku) naladěny v práci, nemůžete se těmto názorům divit. Pokud se však oprostíme od těchto věcí, slyšíme velmi chytrou a melodickou věc, stavící do popředí stále se rozrůstající zálibu nejen Moraváků v moku, který dle mnoha vědeckých studií má příznivý vliv na zdraví člověka.

Nejhezčím ploužákem jsou tentokrát "Narozeniny". Jako by je Malátný zpíval se slzou v oku. Ani ty však na druhý singl neaspirují tolik jako duet "Slovenský klín". Zpěvačka Bára Hosnedlová spolupracovala s touto skupinou už dříve jako backing vocalistka, znají ji i fanoušci formace 05 & Radeček a tady svojí libozvučnou slovenčinou dodala skladbě neskutečný náboj a erotičnost, její vícehlasy znějí nádherně. Chinaski prostě mají rádi Slovensko a je to dobře. Nedá se zapomenout na hit "Na, na, na" s No Name nebo na spolupráci se Zuzanou Smatanovou v "Takmer svätý".

Tyto písně člověka naštěstí probudí z letargie, přestane zívat a vzpomínat na předcházející řadovku, která v sobě našla víc adeptů na singly. A skladby, které na ně neaspirovaly, alespoň nenudily ("Kompy"). Na desku, která ale byla označována za přelomovou v historii kapely, je to ale docela málo. Kdyby "Stížnost" i "Hlavolam" byly na tomto albu, hned by se hodnotilo jinak.