80 %
Arlo Parks - Ambiguous Desire
Arlo Parks zůstává pro podstatnou část českého publika stále ještě jednou velkou neznámou. Pokud ale patříte k jejím pravidelným...
90 %
Apparat - A Hum Of Maybe
Své sólovky nevydává jako na běžícím pásu. U každé z nich hledá nové tvůrčí postupy, dokonce ani nevyužívá zkratky v souladu s...
90 %
The Twilight Sad - It’s The Long Goodbye
The Twilight Sad téměř neuvěřitelně konzistentně. Od debutu "Fourteen Autumns & Fifteen Winters" z roku 2007 až po kritikou opěvované "It...
80 %
Michal Pavlíček - Na obzoru
Michala Pavlíčka prostě poznáte, alespoň tedy na české scéně. Jisté je ale i to, že tenhle nesmírně aktivní muzikant - jen se...
80 %
Michal Tučný - Best of 71-94
Michala Tučného se sešlo víc faktorů najednou. Nešlo snad mít v kombinaci s jeho fyziognomickým vzhledem výstižnější příjmení. Ale...
21.01.2013 - 4:55 | ScreamJay
Takhle nějak by asi zněli Jesu v éře soundtracku k filmu Rocky IV. aneb zostřený shoegazing na post-metalový způsob. Tempo nových Constants je natolik konstatní, že výsledný dojem roste i padá se stejnými principy jako zmíněný Broadrickův projekt. Tedy subjektivně emotivní vokál, na první poslech dost monotónní skladby a příjemně vibrující sound, něco jako zbustrovaní Pink Floyd současnosti. Né, to sem přestřelil, "Pasiflora" zkrátka klouže po pocitech s nezvyklou intenzitou, která jí paradoxně v mnoha ohledech přiškrcuje dech. Pro tu očekávanou snovou linku je to až příliš hrubé, přesto že nejde o nijak tvrdou nahrávku. Teda ta sedmička je především za skvělou "Passenger" a senza cinkání v "1985".