70 %
Madison Beer - Locket
Madison Beer na své fanoušky novou hudbu zrovna nechrlí. Pilotní singl, taneční pecka "make you mine", která pozvedla nejedno obočí,...
70 %
Mika - Hyperlove
Mika byl vždycky tak trochu úkaz. Od dob, kdy nám v "Grace Kelly" oznámil, že dokáže být čímkoliv, co si budeme přát, se stal synonymem...
80 %
Clawfinger - Before We All Die
Po osmnácti letech se švédští veteráni Clawfinger vracejí s albem "Before We All Die" - ostrým, politicky nabitým a sebevědomým...
80 %
Michal Hrůza - Kouzlo samoty
Michal Hrůza si pro své fanoušky připravil nové album po pěti letech. Naplnil ho autentickými příběhy a bezprostředními emocemi....
80 %
Silversun Pickups - Tenterhooks
Silversun Pickups fungují už od roku 2000. Když se Nikky Monninger a Brian Aubert potkali v roce 1994 během letu z LA do Londýna, bylo jasné,...
08.02.2014 - 13:55 | Mr. KK
Opět David Rhodes - pravá to ruka Petera Gabriela. A opět album jež v roce 2013 vyšlo v takřka dokonalém utajení. Financováno bylo pomocí crowdfundingové platformy PledgeMusic, a až donedávna existovalo pouze v digitální formě. Album vychází pod souhrnným označním Rhodes – zřejmě jako výraz kolektivnější spolupráce a větší semknutosti – autorem všech písní je ale Rhodes sám. Tentokráte tento kytarový sochař vysochal syrovější zvuk než u minulého alba Bittersweet a to pouze v perfektně šlapajícím triu. Zbývajícími dvěma byli Charlie Jones (Goldfrapp, Page/Plant) a Ged Lynch (P. Gabriel, David Sylvian) – čili ostřílení ostrovní sidemani. Nahrávalo se v okolí městečka Bath (kde Rhodes žije ...a kde se nedaleko nachází komplex RealWorld Studios...) a živost a minimum dohrávek je slyšet. Ať už v úvodní syrové If I Could Empty My Head, rytmické Grinding Wheel, nebo v jasně šlapajících a chytlavých Monkey On My Back a mojí favoritce Waggle Dance (což je výraz používající se ve včelařství, jež označuje specifický pohyb-tanec včel, jež pohybem těla naznačují kde a v jaké vzdálenosti se nachází pyl, vodní zdroj nebo vhodné místo k zahnízdění - Rhodes je totiž vášnivý beekeeper). Žádná zbytečná sóla a předvádění se, ale tah na bránu, rytmický groove, střídání kontrastů, melodie a hudba s mozkem. Rhodes je pro mě – pokud by existovala spravedlnost – jasná star. Ne jen ten od Petera Gabriela. Skromný gentleman co prostě umí.