100 %
Něco něco - majonéza
K pravému opaku, tedy ke zpomalení a nadechnutí, vyzývá pouze skladba "dýchej", která funguje jako tolik potřebné zklidnění a...
80 %
Metric - Romanticize The Dive
Metric patří mezi ty výjimečné skupiny, které dokázaly přežít několik hudebních epoch, aniž by ztratily vlastní identitu: od...
70 %
Foo Fighters - Your Favorite Toy
Svět Davea Grohla a Foo Fighters prošel v posledních čtyřech letech nejednou těžkou zkouškou a je s podivem, že při tom všem ještě zbylo...
80 %
Petra Janů - Světla reflektorů
Petru Janů jsem nikdy předtím naživo neviděl, nevěděl jsem proto, co od ní čekat. A ona se s tím vůbec nepárala. I když vystupovala na...
60 %
Tomora - Come Closer
Britský hudebník Tom Rowlands z The Chemical Brothers a oblíbená norská divoženka Aurora se rozhodli spojit síly a vzešel z toho projekt...
90 %
Jessie Ware - Superbloom
Na novince "Superbloom" Jessie Ware nejen navazuje na svou úspěšnou disco éru, ale rozšiřuje ji do podoby konceptuálního světa....
02.05.2013 - 13:01 | Rey
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Občas mám prostě svý dny, ve kterejch mě chytí něco co jsem dlouho neposlouchal. Tak teď jsem chytil dny hlubokýho nachu a strašně bych si přál ze dne na den vypadat jako ti kluci nachoví v době největší slávy - zvonáče a háro až na ramena. Ze zvonáčů mi ale doma udělali džínový povlaky na polštáře - abych měl měkkej dopad, když se zřítím k bedně a se zadostiučiněním fanouška Bayernu až za hrob už od dob Kaisera Franze sleduju splasknutí barcelonský bubliny, která si vo to říkala už hodně dlouho. A deky až na ramena už se asi taky nedočkám, protože nejsem schopen se přenýst přes tzv. polodlouhý období. Tak jsem zašel na pilu, abych aspoň skouknul stav fošen ve svý sbírce. V soutěži všech fošen mořenejch hlubokým nachem je tahle fošna nejfošnovitější, v tesařskej dílně Hughes-Lord-Coverdale-Bolin-Paice vybroušená do hladka, bez třísek za nehtama, hrany pěkně vybroušený,léta hustý a rovný, péro-drážka tam kde má bejt, takže skvěle pasuje na fošny předchozí, který taky miluju - Burn a Stormbringer. Po odchodu geniálního, ale zřejmě dostatečně šílenýho Ritchieho tady americkej rock´n roll oplodnil albionský tesaře v bílejch laboratorních pláštích a vznikl písničkovej klenot hodnej po všech těch letech upřímnýho obdivu. Jo, to se tenkrát psaly songy! Za dva roky tej fošně bude čtyřicet - hm... a bude furt krásná jako čtyřicítka vonící exkluzívním parfémem, rafinovaně skrývající to co skryto zůstat má a nesoucí se v lodičkách na vysokým podpatku. Paráda.