Descendents jsou základ a vrchol svého žánru. Punk rock, hardcore punk, pop punk - v dnešní době na to můžete použít škatulku libovolnou. Tyhle termíny už beztak nic neznamenají, protože se jimi označuje kdejaká blbost, a co znamenaly původně, už nikdo neví. Podle rodokmenu jsou Descendents ale čistokrevný hardcore punk ze západního pobřeží, protože k té vlně kapel neodmyslitelně patří.
Parta okolo Billa Stevensona a Mila Aukermana je jedna z těch původních, z prvního vrhu. Descendents si svojí premiéru odbyli s spolu s Black Flag, ti ten večer hráli podruhé, a Minutemen, pro které to byl taky první zářez. Ortodoxní fanoušci by vraždili, aby mohli vidět tuhle sestavu na jednom podiu. Na rozdíl od Black Flag se ale Descendents nebrali tak vážně a psali písničky o kafi, rybaření, holkách a jídlu. To jim víceméně zůstalo. I když Descendents model 2004 jsou vyzrálejší, možná o něco méně ztřeštění, pořád je to banda šprtů, co si vybíjí svůj vztek a frustrace z každodenního života muzikou.
Navíc Milo Aukerman nikdy nebyl dost macho, aby mu prošla stylizace duchaplného svalovce, o jakou se pokouší Henry Rollins. „Nemám bradku, tetování, piercingy / nechci bejt jako vy.“ Hrát se Descendents naučili už v osmdesátých letech. Stevenson přece jen bubnoval v Black Flag a podepsal se pod všechny desky počínaje My War i jako producent, a tohle „know how“ posléze zúročil ve vlastním studiu Blasting Room, kde nahrávali snad všechny větší kapely tohohle žánru.... číst dále
Descendents jsou základ a vrchol svého žánru. Punk rock, hardcore punk, pop punk - v dnešní době na to můžete použít škatulku libovolnou. Tyhle termíny už beztak nic neznamenají, protože se jimi označuje kdejaká blbost, a co znamenaly původně, už nikdo neví. Podle rodokmenu jsou Descendents ale čistokrevný hardcore punk ze západního pobřeží, protože k té vlně kapel neodmyslitelně patří.
Parta okolo Billa Stevensona a Mila Aukermana je jedna z těch původních, z prvního vrhu. Descendents si svojí premiéru odbyli s spolu s Black Flag, ti ten večer hráli podruhé, a Minutemen, pro které to byl taky první zářez. Ortodoxní fanoušci by vraždili, aby mohli vidět tuhle sestavu na jednom podiu. Na rozdíl od Black Flag se ale Descendents nebrali tak vážně a psali písničky o kafi, rybaření, holkách a jídlu. To jim víceméně zůstalo. I když Descendents model 2004 jsou vyzrálejší, možná o něco méně ztřeštění, pořád je to banda šprtů, co si vybíjí svůj vztek a frustrace z každodenního života muzikou.
Navíc Milo Aukerman nikdy nebyl dost macho, aby mu prošla stylizace duchaplného svalovce, o jakou se pokouší Henry Rollins. „Nemám bradku, tetování, piercingy / nechci bejt jako vy.“ Hrát se Descendents naučili už v osmdesátých letech. Stevenson přece jen bubnoval v Black Flag a podepsal se pod všechny desky počínaje My War i jako producent, a tohle „know how“ posléze zúročil ve vlastním studiu Blasting Room, kde nahrávali snad všechny větší kapely tohohle žánru. Co se psaní písniček týče, hity uměli taky napsat už zamlada. Silly Girl, Hope nebo I Don’t Want to Grow Up jsou poklady, kterým by už žádné další leštění neprospělo. Za těch třicet let, kdy se střídavě rozpadali a jako nějaký druh vlkodlaků střídavě proměňovali v kapelu ALL (oboje kvůli vědecké kariéře Mila Aukermana), svůj projev ale Descendents vybrousili k dokonalosti.
Na Cool To Be You jsou přímočařejší, energičtější a možná i melodičtější, ale zároveň i upřímnější, než kdykoli před tím. „Punk rock nám účty nezaplatí. Měli bychom začít brzo.“ Descendents by ten jejich punk rock složenky platit mohl. Potenciál by na to měli, ale už kdysi se rozhodli pro jiné kariéry, a k domovské kapele se vrací jen jednou za čas. Cool to be You navázalo na Everything Suck z roku 1996, takže šance, že v dohledné době vyjde nová deska Descendents je asi tak stejná jako, že příští papež bude černoch. Ostatně, Descendents budou letos v Evropě hrát po 14 letech. Tahle kapela sice umí hrát rychle, ale naspěch rozhodně nemají.
75.00%
85.00%
Komentáře