První polovina osmdesátých let zastihla Deža Ursinyho výrazně oddaného práci pro film. A to nejen v roli dramaturga dokumentárních snímků, právě tehdy začal propojovat obě své podoby umělecké tvorby. Výsledkem jsou doprovodné skladby pro několik krátkometrážních i celovečerních filmů, v té době vznikl i slavný televizní muzikál "Neberte nám princeznu". Slovenský zpěvák a kytarista však nezanevřel ani na svou vlastní hudební tvorbu. Ostatně hudebně jsou osmdesátá léta jeho nejplodnějším obdobím: kromě výše jmenovaného vydal pět vlastních desek. Tou nejznámější - a obecně vzato nejoceňovanější - je "Modrý vrch". Hned ta následující "4/4" přinesla poněkud jinou podobu jeho hudby.
Jedna ursinyovská konstanta ale zůstává. I na na své páté řadovce se totiž mohl opřít o textařské umění svého spolupracovníka, básníka Ivana Štrpky. Kolekce "4/4" představuje Ursinyho ústup k jednodušší písničkovější formě, která jde, v pozitivním slova smyslu, posluchači téměř na ruku. Svůj textový výraz zjednodušil a zpřístupnil i Štrpka, byť nikdy nepřekročil pomyslnou hranici do dobové popové banality. Své typické lyričnosti, která své obrazy staví na vnímání toho krásně obyčejného v životě, se nevzdal. Lehce obroušená je posmutnělá melancholie předchozích alb - výsledných dvanáct skladeb se může směle řadit k tomu nejpozitivnějšímu, pod co se Ursiny podepsal.
Písničky jsou plné naděje, očekávání pozitivních změn ("Tebe",... číst dále
První polovina osmdesátých let zastihla Deža Ursinyho výrazně oddaného práci pro film. A to nejen v roli dramaturga dokumentárních snímků, právě tehdy začal propojovat obě své podoby umělecké tvorby. Výsledkem jsou doprovodné skladby pro několik krátkometrážních i celovečerních filmů, v té době vznikl i slavný televizní muzikál "Neberte nám princeznu". Slovenský zpěvák a kytarista však nezanevřel ani na svou vlastní hudební tvorbu. Ostatně hudebně jsou osmdesátá léta jeho nejplodnějším obdobím: kromě výše jmenovaného vydal pět vlastních desek. Tou nejznámější - a obecně vzato nejoceňovanější - je "Modrý vrch". Hned ta následující "4/4" přinesla poněkud jinou podobu jeho hudby.
Jedna ursinyovská konstanta ale zůstává. I na na své páté řadovce se totiž mohl opřít o textařské umění svého spolupracovníka, básníka Ivana Štrpky. Kolekce "4/4" představuje Ursinyho ústup k jednodušší písničkovější formě, která jde, v pozitivním slova smyslu, posluchači téměř na ruku. Svůj textový výraz zjednodušil a zpřístupnil i Štrpka, byť nikdy nepřekročil pomyslnou hranici do dobové popové banality. Své typické lyričnosti, která své obrazy staví na vnímání toho krásně obyčejného v životě, se nevzdal. Lehce obroušená je posmutnělá melancholie předchozích alb - výsledných dvanáct skladeb se může směle řadit k tomu nejpozitivnějšímu, pod co se Ursiny podepsal.
Písničky jsou plné naděje, očekávání pozitivních změn ("Tebe", "Silvestrovský beh" - obě úvodní skladby navíc propojuje motiv končícího roku, což samozřejmě implikuje změnu), jsou ale i připomínkou starých přátelství ("Air Mail"), radosti a radování se z drobností i proaktivní snahy zahodit to temné v nás ("Tak vystúp už z predstáv, z trýznivých prestáv na strane tieňa" - "Iný stav"). A je-li v životě nějaký konflikt, Ursiny (respektive Štrpka) jej básnickým okem filtruje a metaforicky převede do obrazu, který si uchovává naději. Až se jeden diví, kde se to tak najednou v onom smutném, introvertním melancholikovi z předcházejících nahrávek vzalo. S největší pravděpodobností je to důsledek pracovně velmi plodného období, kterým procházel.
Ruku v ruce s lehčím textovým materiálem jde i hudba. Při natáčení tohoto díla se autor obklopil sestavou pod názvem Prognóza (Martin Karvaš - klávesové nástroje, Vladimír Kaššay - basová kytara, Ľubomír Stankovský - bicí), která se dobře naladila na celkovou prosvětlenou náladu desky. Dobově příznačná instrumentace, nesená kupředu výraznou basou, je pevným základem pro překvapivé melodické výlety (chytlavý refrén v "Tebe", kytarové sólo a téměř beatlesovské sbory v "Golden Lip", překvapivé reggae "Iný stav"), které výraz nahrávky zpestřují.
Ve vší přístupnosti se ale Ursiny nezpronevěřuje vlastní pověsti výrazného autora. Album "4/4" je pro něj příležitostí, jak nahlédnout sebe sama a svou vlastní tvorbu z jiného úhlu. Stalo se prvním pootevřením dveří do světa širšího mainstreamu - v následujících letech se tento muzikant začal i více objevovat v televizi -, do kterého přesto nikdy tak úplně nezapadl. Dokázal však zaujmout jeho přemýšlivější část.
Komentáře