DIV I DED - Transformation

Noc a den. Rub a líc. A taky dvě strany téže mince, stačí si hodit. Jenže na tom, co padne, stejně nezáleží, nová deska Divided totiž okouzluje kontrastní (sou)hrou světel a stínů a je skvělá v každém z devíti songů.

V duchu zvyklostí nezávislé scény a s obdivuhodným důrazem na DIY estetiku se vyznavači ortodoxního shoegazingu hlásí o slovo po třech letech od vydání úspěšného debutu Born to Sleep. Poučeni bezpočtem koncertů, reakcemi publika mimo českou kotlinu a hlavně v nové sestavě, v níž se za mikrofonem zabydlela Veronika Janošková. Její éterický vokál příkladně souzní s dreampopovými melodiemi, kterým vládnou zvonivé kytarové linky Filipa Helštýna. Ty v symbióze s akurátní náloží umně vybraných efektů vytváří pohlcující fantaskní labyrint: stěny se hýbou, vzduch kvete a z jasného nebe padá hvězdný prach. Směrovky tu nenajdete, všechny stopy přikryl charakteristický nános ruchového lo-fi hemžení. Za každým rohem číhá nová strunná finesa nadnášená tajnosnubnou basou. Elektronika vlídně přizvukuje, zatímco vokál se nenuceně vznáší v jiné dimenzi.

Čiperná riffáž, svižné tempo, otvírák Wasted představuje zaručený životabudič pro libovolné roční období. Na paty mu šlape zasněná balada Open the Door, která ladně přechází v dovádivé akordy pohodovky Glittering Island. Zní to až neskutečně lehce a uvolněně, jako by hudba byla tím nejpřirozenějším jazykem. Mámivou Late Fall ozvláštňuje hostující Petr Kružík, jehož specifická kytara propůjčuje hravému aranžmá i špetku příhodné melancholie, kterou tak dobře známe z jeho domovských Priessnitz.

S posledními tóny titulní Transformation ovšem přichází změna kurzu, obloha se zatahuje a sluncem zalité úsměvy střídá hustý déšť. Kytarové stěny zmohutní, hladký povrch perkusí přejde v hrubý štěrk a prostor opanuje temnota prosycená dravým zvukem s výraznou hlukovou patinou a prvky dark ambientu. Atmosféra se mění, živelná a do detailu propracovaná kompozice zůstává. Tajuplná, ryzí, uhrančivá. Všechny drsnější kousky v čele s řinčivou parádou Weeping Nights mají na albu své pevné místo. Nejenže poskytují odvážnou protiváhu k rozradostněné první půlce, ale současně dokazují, že Divided náramně sluší černá i bílá.

Recenze vyšla v časopise Full Moon #77.