Do Make Say Think - Other Truths

Šesté album Other Truths od torontských Do May Say Think je jako osvobozené milování, které a priori nesměřuje k vyvrcholení, nýbrž (beznárokovému) prožívání v reálném čase tady a teď. Bůh v jejich podání je více než jen nějakou zvučící halucinací – a to přestože tato deska je patrně nejusedlejší z jejich diskografie.

Starší tvorba Do Make Say Think se více blížila experimentátorům Godspeed You! Black Emperor, Tortoise nebo Triosk, aktuální skladby se už více blíží klasikům žánru. Můžete tak lehce postrádat třpytivý náboj z minulého alba You, You're a History in Rust nebo temné kosmické kousky z eponymního alba 1978, Disco & Haze nebo Dr. Hooch. Byl ale čas jít dál. A kytaristé a klávesáci Ohad Benchetrit, Justin Small a Charles Spearin a dvojice bubeníků David Mitchell a James Payment ani tentokrát nevyčuchli.

Řadu svých žánrových kolegů Kanaďané překonávají svou nenuceností a přesahem. Skladby pojmenované jednoduše Do, Make, Say a Think vycházejí z obvyklé post-rockové struktury, zároveň ale také hojně čerpají také z jazzu, folku, elektroniky i soudobé klasické hudby. Jsou velmi členité, až meditativní a orchestrální, s vyšším obsahem úsměvů než melancholie, a bohaté na nástroje (mj. saxofon, trumpeta, roh, housle, piano, vibrafon a xylofon, zpěv hostujících Akron/Family a Lullabye Orchestra ad.).

K dovršení zážitku postrádám snad jen o něco více vokálů: uhrančivé sborové nápěvy hostujících muzikantů na mě pořád působí pouze jako předehra k něčemu dalšímu, většímu, co nakonec nepřichází. Namátkou zmíním nejsilnější ze skladeb Make, která už ve třetí minutě graduje v málem zotročující mantrické zaklínání, aby vzápětí padala dolů, znovu gradovala a na konci se s vědomím jakési rozpačité nedokončenosti rozpustila ve zklidňujícím smíření.