Dreadzone

Když roku 1993 kapela začínala, jednalo se o vcelku komorní počin dvou přátel - bubeníka Grega Robertse a multiinstrumentalistou Tima Brana. Brzy se přidali basák Leo Williams a klávesista Dan Donovan, záhy došlo i k vydání prvního alba 360°. Do hledáčku hudebních vydavatelství se dostali okamžitě a nebylo divu. Dub s ambientem, reggae, hip hopem, house i rock´n´rollem podpořený samply, si poměrně snadno získal velký okruh nadšených příznivců.

S druhým albem Second Light, už stáli na pódiu Glastonbury, společně s dalším rozšířením skupiny – fešnými vokalistkami Melanie Blatt a Alison Goldfrapp, kterým nastartovali budoucí hvězdné kariéry. Alison dnes vévodí synthpopovým Goldfrapp, Melanie byla členkou jedné z nejúspěšnějších dívčích popových skupin All Saints.

V lednu 1996 dosáhli Dreadzone do žebříčku britské top 40 se singlem Little Britain, ve kterém samplovali větu kultovního šedesátkového britského filmu Kdyby… "Britain today is a powerhouse of ideas, experiments, imagination”. A není bez zajímavosti, že se tím tak trochu propojili i s Čechami, vždyť za kamerou snímku stál Miroslav Ondříček.

Mezi léty 1998 – 2001 byli Dreadzone v mírném útlumu a vzpamatovávali se z ukončení spolupráce s vlivným vydavatelstvím Virgin. Čas k načerpání sil i nových idejí trávili jako rezidenti Notting Hill Arts Club a získali také nového člena, Mc Spee, coby druhého vokalistu vedle Jamajčana Earla 16. Před pěti lety vyšlo výrazné album Eye on the Horizon, s - oproti předešlým pěti počinům- melodičtějšími a propracovanějšími aranžemi. Po mnoha letech na scéně si Dreadzone troufli i na best of kompilaci s názvem The Good, the Bad and the Dread: The Best of Dreadzone, neznamenala však, že by to pánové zabalili.

K dvacátému výročí si nadělili další studiovou desku, Escapades. Hudebními kritiky dobře přijímané album vznikalo ve studiu Micka Jonese z The Clash, který si s Dreadzone zahostoval na kytaru v tracku Too Late. Prý v přípravě na další album, si začátkem roku 2015 střihla šestice zmíněné EP Fire in the Dark.

Text pro festival Na jednom břehu Anna Mašátová