Earth - Angels of Darkness, Demons of Light I

Earth skončili po špatném přijetí alba Pentastar: In the Style of Demons (1996), kdy Carlson zažíval zlé časy. O to větším zadostiučiněním je druhá, stále plynoucí etapa spuštěná albem Hex; Or Printing in the Infernal Method (2005). Dědictví raných let je patrné i na této desce: zůstaly zastavené riffy i krotké, ale nesmírně důležité bicí. Nově – anebo v návaznosti na nejrockovější album Pentastar… – slyšíme ozvěny amerického jihu. Ty jsou, stejně jako bluesové prvky, stále zřetelnější, některé skladby pak znějí jako soundtrack k rozjímavému westernu. Zatímco v začátcích se jednoduché melodie spoléhaly na repetici, nyní se začínají proplétat, ovšem ne za účelem větší přítulnosti. I proto kapela novou érou neodradila metalové (a tedy věrné) fanoušky, k nimž začala přibírat nové.

Album Angels of Darkness, Demons of Light bylo pojmenováno na společném turné s Wolves in the Throne Room. Vedle stálé bubenice Adrienne Davies se na albu poprvé podílela cellistka Lori Goldston. Její „neklasická“ hra posílila rockový základ desky, jejíž vinylové vydání označil Carlson za „vůbec nejpříjemnější moment spojený s Earth“. Výrok, který by si mohli dát na přebal. Kdyby to potřebovali.

U Earth je požitkem nejen poslouchat skladby, ale také poslouchat vývoj skladeb. Na novém albu funguje rovnováha mezi pečlivě prokomponovanými a improvizovanými skladbami (improvizace má ovládnout druhý díl) a zejména u těch prvních je obtížné určit, zda se při své pozvolné jednolitosti pohybují ve stejných tóninách a zda je vůbec možné, že gradace vychází ze stále stejných motivů. Mimořádnost písní, které jako by nemohly skončit, má dvojjediný účinek: nelze přestat nechat se vláčet, ale i povznášet kytarovými riffy.