Elvenking - The Winter Wake

Folkoví Elvenking si za poměrně krátkou dobu stihli vybudovat pověst jedné z nejlepších a zároveň nejosobitějších formací italské powermetalové scény. Jejich debut Heathenreel patřil společně s prvotinou žánrově spřízněných FALCONER k nejpovedenějším folkmetalovým počinům roku 2001. Znamenité album, které navzdory nízkému věkovému průměru jeho tvůrců nepostrádalo potřebnou dávku instrumentální vyzrálosti a kompozičního nadhledu, vystřelilo Elvenking z undergroundu rovnou mezi italskou metalovou smetánku. Následující počin WYRD byl rovněž kvalitní, takového úspěchu jako jeho předchůdce už ale nedosáhl. Velký vliv na to měla zejména absence ústřední postavy sestavy, zpěváka Damnagorase, jenž byl v srpnu 2002 nucen kapelu ze zdravotních důvodů opustit. Po loňském personálním otřesu, který stál místa zpěváka Kleida a kytaristu Jarpena, je však původní frontman zpátky na palubě. Novému albu The Winter Wake, které vyjde 27. ledna, tak opět vládne Damnagorasův naléhavý vokál. Z pohledu nezaujatého posluchače je tento comeback jednoznačně největší událostí aktuální desky. Po hudební stránce se toho totiž u Elvenking příliš nezměnilo. Podotýkám, že naštěstí. Jejich harmonický mix svižného power metalu, chytlavých folkových vsuvek, mystické atmosféry a výpravných fantasy textů by výraznější stylové změny zřejmě nesnesl.

Italská pětice nechává experimenty stranou a pokračuje v tom, co započala na prvních dvou albech. Odchod zakládajícího člena kapely, kytaristy Jarpena, se ale přesto projevil. Jeho deathový a blackový vokál na novince trochu schází. Na druhou stranu Jarpenova neúčast donutila Damnagorase, aby ze svého hrdla vytáhl o poznání agresivnější hlasový rejstřík, což mu zejména v temnějších zákoutích desky nebývale svědčí. Elvenking nahráli opus, na který můžou být hrdí. The Winter Wake je jejich nejkomplexnějším dílem. Není sice tak hitové, jako byl debut, ani tak tajemné jako druhá deska, přesto se poslouchá zdaleka nejpříjemněji. Do posledního detailu vycizelované kompozice jsou tentokrát navíc konečně opatřeny odpovídající produkcí. Největší bolest obou předchozích nahrávek, plochý a nevýrazný zvuk, tak nové album naštěstí netrápí. Nádherný je rovněž obal, který výtečně koresponduje se zasněnou atmosférou celé desky. Takže… nedostižní Skyclad jsou jenom jedni, milovníci metalu a folku si však jistě přijdou na své i při poslechu The Winter Wake.