Fatboy Slim - Palookaville
Tracklist
- 01. Don't Let The Man Get You Down (4:01)
- 02. Slash Dot Dash (2:53)
- 03. Wonderful Night (4:46)
- 04. Long Way From Home (4:44)
- 05. Put It Back Together (4:36)
- 06. Mi Bebé Masoquista (4:26)
- 07. Push And Shove (4:27)
- 08. North West Three (:30)
- 09. The Journey (4:36)
- 10. Jin Go Lo Ba (4:40)
- 11. Song For Chesh (4:19)
- 12. The Joker (5:21)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Norman Cook začíná hrát na jistotu a do značné míry ztrácí svojí hračičkářskou nespoutanost. I celková nálada Palookaville je jiná: už ne ten rozjívený party blázinec, ale spíš taková plážová pohodička v souladu s obalem desky. Tracky, jejichž ústředním bodem jsou samplované útržky, vokály a slogany se tu sice objevují také, ale skladby s reálnými pěveckými hostovačkami už je přečíslily. Máme tu Damona Albarna v Put It Back Together, Bootsy Collinse v předělávce písně The Joker, Lateef vypomáhá hned dvakrát (Wonderful Night, The Journey). Tu osvědčenou energickou tvář Fatboye Slima tu vlastně zastupuje jen singlová Slash Dot Dash.
Nasměrování k popu, které naznačily některé skladby už na minulém albu, dostává jasnou podobu a i když si dokážu představit mnohem otravnější věci linoucí se z rádia, přece jen se neubráním zklamání. Že by Cook už vystřílel všechny kreativní náboje a vklouznul do pohodlného sáčka dobře zaopatřených rutinérů? A nebo jen čeká na nějakou další reinkarnaci, která nahradí už trochu rezavějící značku Fatboy Slim? Sázel bych spíš na první možnost, ale kdo ví.
řadové album
2004
60 %
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
16.03.2021 - 13:33 | Acid3P
Na mňa to funguje! Je to stále ten na prvé počutie typický zvuk Normana Cooka, ale oproti predchodcovi sa ho snaží posunúť dopredu. Už to nie sú zastaralo znejúce repetitívne loopy, ale sviežo a zábavne pôsobiace pesničky. Napočítal som asi iba 3 zbytočné výplňovky, ale zvyšok dámy a páni je dobre počúvateľná hudba ešte aj v roku 2021.
21.01.2013 - 21:47 | Vanillier
Pallokaville je, co se týče různorodosti jednotlivých písniček, celkem rozmanitá. A to jak v dobrém, tak i špatném smyslu.
Začneme-li tou špatnou stránkou, je tu pár songů, které nejsou moc nápadité a zajímavé zejména kvůli dlouhé stopáži, která nese břímě neustáleho opakování pořád toho stejného dokola tak, až to někdy působí lacině.
Naopak ale je tu spousta tracků, které mají zájímavý vývoj a působí velmi zábavně, mají grády ( v tomto ohledu je nutno zmínit kytarovou Long Way From Home).
Album jako celek nemá ale ten správný říz.