The Flaming Lips - Embryonic

Úspěch předchozích nahrávek se pro The Flaming Lips bohudíky nestal impulzem k zakonzervování prověřeného modelu, ale naopak je pobídnul ke očichávání nových stezek, k pátrání po dosud nevyzkoušených hudebních slastech i strastech. Na dvojalbu Embryonic americká toho času čtveřice pořádně potemněla. Klasická písňová forma vyklízí prostor umanutému zvukovému hledačství, skladby charakterizuje hřmotná repetitivní rytmika, zvýšený objem elektroniky a různých efektů a pazvuků, Coyneho zpěv je často zastřený či zkreslený a celkově se drží spíš v pozadí. Hlasité a zneklidňující, zvukově přebuzené skladby typu Convinced of the Hex, See the Leaves, Worm Mountain nebo Watching the Planets jen sporadicky vystřídají intimnější, zádumčivé až tesklivé nálady písní Evil, If nebo I Can Be a Frog, kde ani zvířecí pitvoření hostující Karen O nezakryje zvláštní smutek, který z téhle zdánlivě dětinské hříčky čiší.

Ne že by The Flaming Lips někdy byli prvoplánově veselou partou. Pod ulítlou psychedelickou maskou vždy kolotaly znepokojivé spodní proudy, ty se však nyní v mračnu zvukových experimentů energicky derou na povrch. Melancholie se potkává s existenciální úzkostí a zkoumání smyslu bytí se odehrává na úrovni niterného sebezpytu i všeobjímajícího vesmírného karnevalu. Kapela čím dál víc připomíná jakousi moderní verzi archetypu smutného klauna a nutno dodat, že je v této roli mimořádně přesvědčivá. Co na novém kurzu ztratila na hitovosti, to přidala v emocionálním nátlaku a jemu podřizuje své experimentální chutě, nikoli naopak.

Zatímco v první polovině najde fanoušek jejich předešlých písňových kolekcí ještě docela dost záchytných bodů v podobě hypnotických, pod kůži se vrývajících skladeb Convinced of the Hex, The Sparrow Looks Up at the Machine, See the Leaves nebo znepokojivou basovou linkou rozvechvělou Powerless, druhá se do vzedmutých vln zvukového pokusnictví noří ještě hlouběji. Kolaboraci s psychedelickou omladinou ze skupiny MGMT, skladbu Worm Mountain halí neproniknutelná vrstva distorzí, dvojici Silver Trembling Hands a Virgo Self-Esteem Broadcast provází kosmická echa a i závěrečný singalong Watching the Planets se musí prodírat přerostlými a zraňujícími zvukovými houštinami.

Dá se diskutovat o tom, jestli dvojalbový formát byl v případě Embryonic nutný. V případě takto náročného a spíš ponurého materiálu je sedmdesát minut skutečně docela vysilujícím zážitkem. Nicméně fakt, že kapela po čtvrtstoletí existence a navíc se sérií mimořádně úspěšných desek v zádech dokáže takhle riskovat, je sám o sobě na velkou pochvalu. Wayne Coyne a jeho spoluhráči jako by se s přibývajícím věkem stále víc vzpírali jednoznačnému zařazení a jednoduchým výkladům. Strnulost rozhodně není jejich přirozeným stavem.