Goldfrapp - The Singles

Jestli lze v našem miléniu někoho označit za hudebního chameleona, je to rozhodně duo Goldfrapp, konkrétně Alison Goldfrapp a Willa Gregoryho. Ti za třináct let působení na britské scéně vydali pět alb, které spojuje pouze hlas Alison, ale jinak každé z nich představuje svůj vlastní svět. A každý z těchto světů byl veřejnosti představován skrze střípky v podobě singlů - hodně povedených singlů. Na kolekci jednoduše nazvanou "The Singles" jich bylo vybráno čtrnáct nejlepších, doplněných o dvě nové skladby, které za ostatními nijak nezaostávají.

První svět, ve kterém se ocitnete hned ze začátku, bude hodně surrealistický a v uších vám bude znít neuvěřitelně chytlavý dance-pop. Na chronologii se zde nehraje, a tak se už hned zkraje dočkáte největších hitů "Ooh La La" a "Number 1" ze třetího alba "Supernatural". To ale neznamená, že by tím bylo vyčerpáno to nejlepší. Naopak. Následuje svět, který až příliš připomíná slavný Klub 54 a je plný dekadentního electroclashe. "Strict Machine" vás poprvé zavede do období kolem druhého alba "Black Cherry", které je zde dále reprezentováno titulní skladbou a singlem "Train".

Třetí svět bude pro většinu pravděpodobně nejméně známý, ale přináší největší zážitek. Singly "Lovely Head" a "Utopia (Genetically Enriched)" jsou nedostatečnou ochutnávkou materiálu z první desky "Felt Mountain", kterou můžeme zařadit k tomu nejlepšímu, co duo vytvořilo. Pro tuto nahrávku byla charakteristická tísnivá atmosféra, jak vystřižená z nějakého hodně temného filmu, které vévodí nádherné smyčcové aranžmá Willa Gregoryho.

Do světa psychedelického folku nás pak přenesou písně "A&E" a "Happiness" ze čtvrtého alba "Seventh Tree", které v diskografii Goldfrapp představuje další vrchol a stejně jako v případě "Felt Mountain" by mohlo být zastoupeno ve větší míře ("Caravan Girl"?). Nakonec se vrátíme na diskotéku osmdesátých let, na níž nás pozval zatím poslední počin dua "Head First". Ten sice v kontrastu s předchozími alby nepatří k tomu nejlepšímu, ale oba zastoupené singly ("Rocket", "Believer") rozhodně nepředstavují žádný odpad, ale naopak jde o svěží kompozice a důkaz, že ať už se Alison a Will vrhnou na jakýkoliv žánr, nikdy úplně nešlápnou vedle.

Procházka po "The Singles" Goldfrapp vás musí utvrdit v tom, že jestli je něco, co tohle britské duo umí, je to psaní úspěšných singlů. Zatímco některá jejich alba trpěla tím, že se na nich občas objevila vata, na téhle výběrovce nic takového nehrozí. Zařazení zdařilých novinek "Yellow Halo" a "Melancholy Sky" značí, že snad zatím nedošlo k žádnému uměleckému vyčerpání a že o sobě tihle chameleoni dají ještě párkrát vědět.