Ill Niño - Dead New World

... zatímco při evropském turné hrají většinou jen ve středně velkých klubech pro pár set lidí a na festivalech sbírají štěky v podobě půlhodinových setů v odpoledních časech. Do této skupiny vzešlé na přelomu tisíciletí z nu-metalu (respektive grunge), avšak již prvním albem definující svůj specifický sound, patří ještě například Disturbed, Godsmack, Mudvayne, Drowning Pool či Staind.

Přesto však všechny zmíněné kapely mají svá nejlepší tvůrčí i komerčně úspěšná léta už dlouho za sebou a jejich poslední počiny opravdu nestály za moc. O to mileji mě překvapila podzimní novinka dredatých hispánců, obzvláště po nevýrazných deskách "One Nation Underground" a "Enigma". Podobně jako na dvojici prvních alb, která katapultovala tuto partičku na vrchol popularity, není tato deska o dvou třech singlech, ale poslouchá se skvěle jako celek a těžko z ní vybrat nějaký vyložený hit. Po nuceném ústupu ze záře reflektorů a k menší vydavatelské firmě přišli Ill Niňo s velmi svěží deskou, ze které jde cítit radost z hraní a ona latinskoamerická uvolněnost a živočišnost, která tak chyběla křečovitému předchůdci. Opravdu nemá smysl se tady pozastavovat nad jednotlivými skladbami nebo i faktem, že žádné "revolucíon", tedy po hudební stránce, se od těchto metalových hipíků nedočkáme.

Jedou si to svoje podle vzoru, který se stal jejich trademarkem (bohatá perkusivní rytmika, zapojení španělek, střídání řady poloh vokálu stále vynikajícího Cristiana Machada), ale tentokrát se jim podařilo tu třebas už obehranou formu naplnit chutným obsahem v podobě vážně dobře napsaných písniček. Zamrzí ale hodně plochý a levný zvuk, celá deska zní spíše jako ještě nezmasterovaný, nahrubo natočený koncept. Potěší naopak pěkný obal a povedený cover jedné z hymen poloviny 90. let "Bullet With Butterfly Wings" od Smashing Pumpkins.

Ill Niňo natočili po několika nevýrazných letech desku, která vás sice na zadek neposadí a už vůbec nepřináší nové standardy, ale která se poslouchá moc dobře, a to jako celek, bez nějakých hlušších míst, což je fakt, který jsem v současné době od nějaké nu-metalové desky snad už ani nečekal.