Imagine Dragons - Night Visions (reedice)

Kolega Lukáš Benda si v jednom ze svých článků položil otázku, proč jsou Imagine Dragons tak populární. Ráda bych mu na ni odpověděla, ale statečně se přiznávám, že to nevím ani po xtém poslechu debutového alba "Night Visions". Jejich tvorba není nijak zvlášť převratná, jejich talenty zpozorujete nejlépe až během živého vystoupení a nejsilnější prvek, jenž kapelu vyzdvihuje z vágnosti, je rozkošný zpěvák Dan Reynolds, který se svým velkým bubnem (ne tím těhotenským) snad chodí i do sprchy.

Nic z výše uvedeného ale nemá vliv na to, že Reynolds a spol. píšou dobré skladby, plné silných okamžiků a zajímavých instrumentálních kravinek, a i z toho největšího dojáku dokážou udělat důstojnou píseň ("Every Night"). Říká se, že je mnohem těžší udělat z něčeho komedii než tragédii, a Imagine Dragons jsou často velmi ambivalentní v tom, jestli jsou teda spíš optimisté nebo pesimisté. Ale ač je ufňukanců v šoubyznysu už fakt přehršel, těmhle týpkům by sedlo právě to smutnější ladění. Taková "On Top Of The World" se sice určitě objeví v nějaké otravné reklamě, ale nějak se do konceptu alba nehodí. Takže pro příště, pánové, více takových jako "Radioactive", "Hear Me" nebo "Amsterdam". A taky změňte zvukaře, občas ty bubny prostě až moc mlátí.

V návaznosti na úspěch "Night Visions" se kapela rozhodla desku vydat znovu, tentokrát doplněnou o celých devět skladeb. No, a buďme upřímní - nemuselo to být. Nové písně jsou povětšinou převzaté ze starších ípíček Imagine Dragons a není na nich ještě znát žádná velkolepější produkce. Hned po prvním poslechu si zapamatujete a zcela určitě i zabroukáte "Working Man" - ta je opravdu výjimečně povedená a jednoznačně se měla objevit na první verzi alba. A nastává ještě strmější vzestup: lehce patriotická "America" s překrásným textem vás donutí k zamyšlení a možná ukápne i nějaká ta slza. Jenže když už se během tohoto tracku pohodlně usadíte a řeknete si takhle by to mohlo být do konce, Imagine Dragons vás rychle zklamou - poslední tři skladby jsou úplně nanic a zcela zbytečně jinak velmi dobré album táhnou dolů. A stejně tak by se reedice obešla bez plytké "Cha-Ching", ještě plytčí "My Fault" a úplně nejplytčí "The River". Mezi touto šedí je aspoň trochu zajímavá snad jedině "Round And Round".

Skalním fanouškům dodané skladby pohladí ouška, ale nezaujatému posluchači bude bohatě stačit "Night Visions" z roku 2012. Takže si jdem pouštět draky.