InnerSphere - In the Shadow of the Sun

Na třetím dlouhohrajícím počinu západočeské čtveřice je jasně znát obrovský kus práce i snaha nepodcenit žádný detail. Innersphere si dokázali za devět let existence vybudovat vlastní zvuk, v rámci subžánru melodického death metalu si vyšlapávají svojskou cestičku, která do koktejlu přimíchává i mírně progresivní postupy a s úspěchem se vyhýbá podbízivosti. Pánové jsou schopní se vytasit s nápaditě vystavěnými skladbami, účelnými melodiemi a vše podpořit technickou i autorskou vyzrálostí.

To vše v zásadě platí i pro aktuální album "In the Shadow of the Sun". Desku navíc charakterizuje specifická mystická mlha, do níž se desítka nových skladeb halí.

Inspirace vůní počínajícího deště a jeho prastarým označením v "Petrichor" stihne být i kritikou vztahu k vlastní minulosti, skotská legenda "The Old Man of Storr", přepracovaný sonet předního romantického básníka Percyho Bysshe Shelleyho "Ozymandias", střet živlů i působivá vize s "lidskou špínou a pochodujícími stroji" "The Trident Is Burning" - to jsou všechno ukázky širokého záběru skupiny i schopnosti frontmana Míry Litomerického napsat text, který neubíjí klišé a vyčpělými tématy. A který umí se sehranou partou za zády patřičně prodat.

Nahrávka působí chladně až odtažitě, její zvuková krajina je zřejmě záměrně hodně černobílá. Riffy jsou tvrdě kamenné, hutný válec tu ale s úspěchem nahlodávají výborná kytarová sóla - baví harmonické intro v "The Trident is Burning" i melodická načechranost "Redemption", u které sound dobarvuje střídmě použitý syntezátor Moog - nebo hra s atmosférou. Taková zaříkavačská práce se slůvkem whisperer ve stejnojmenné skladbě se z hlavy dostává jen obtížně.

Kolekci v rozletu bohužel trochu brzdí dramaturgie. Tlak její první poloviny se ve střední části nedaří úplně udržet a posluchačova pozornost, navzdory snaze o soustředěný ponor do hudby, přece jen trochu poleví. Druhý dech deska chytí opět s "The Trident Is Burning", ale do cíle ji doveze spíše sevřená atmosféra než další hudební nápady - a ty tu vážně nechybějí. Zamrzí také přesmyčka v názvu skladby "Obsidian", která je na zadní straně digipacku uvedena jako "Obisidan"…

Přes toto zadrhnutí je třetí řadovka od Innersphere výrazným dílem, jež má své strhující momenty a může stavět na poučeném songwritingu. Vždycky je radost držet v rukou něco, co si v rámci stylu počíná neprvoplánově a nutí k přemýšlení. Pro "In the Shadow of the Sun" to rozhodně platí.