International Noise Conspiracy

Už deska First Conspiracy (1999 u G7 Welcoming Committee Records), natočená pár měsíců poté, co se z formovali z popela hardcoreových skupin Separation, Saidiwas, Doughuts a Refused, otevřela The (International) Noise Conspiracy cestu ke kratšímu turné s At the Drive-In a celosvětovému úspěchu, včetně zámoří a dokonce i Asie. Jako zlom se ukázalo album Survival Sickness (2000), ale především A New Morning, Changing Weather (2001, oboje u Burning Heart Records), na které T(I)NC ukázali zdrcující kombinovanou sílu post-punku, rock'n rollu a noisově břitkých kytar. Štěkavý vokál se po vzoru klasiků Iggy Popa a Stiva Bathora (Dead Boys) odhodlaně pouští s kazetelskou zaníceností do kritiky globalizačního procesu.

Dál od osvědčených inspiračních vzorů si T(I)NC odskakují na EP Bigger Cages, Longer Chains (2002), kde se objevuje i předělávka černošských hvězd N.E.R.D. Zvuk desky Armed Love (2004) je ovšem k nepřekonání, částečně proto, že kapela sáhla pro chytlavé melodie, částečně díky precizní práci ceněného producenta Ricka Rubina (Mars Volta, Slayer, Jane's Addiction). Není divu, že se při natáčení následujícího alba The Cross Of My Calling k osvědčené spolupráci vrátila. Na něm se je T(I)NC představují s jemnějším zvukem, ale stále břitkým a nekorektním textovým postojem.

Členové kapely se udržují ve střehu i se svými vedlejšími projekty. Zpěvák Dennis Lyxzén pomáhá s baskytarou v americké punkové skvadře Clorox Girls a s Lost Patrol Band jde cestou přímočařejšího punk-popu, basák Inge Johansson vydal s Knugen Faller na vlastním (resp. s Dennisem společném) labelu Ny Våg desku Lunga Favoriter. Bubeník Ludwig Dahlberg pomáhal s deskou soulové zpěvačky z Afriky Jaqee a občas vypomáhá lokálním kapelám s živým hraním. Kytarista a zpěvák Lars Strömberg je doma ve Stockholmu a občas dělá po klubech DJ.