Desetiskladbová kolekce zachycuje čerstvého padesátníka s jeho typickou tváří. Opírá se o zvuk svého charakteristického harmonia, který je právě od alba "Přítel člověka" nosným prvkem Trabandu, i o oduševnělé texty, ve kterých si hraje s tématy lásky, víry i vztahu člověka k přírodě. Oproti jeho domovské skupině je "Solo" intimnější a komornější, ale nechybí mu nic z obvyklé melodičnosti a lyričnosti.
Z působivých textů pak vyplývají zkušenosti nabyté životem. Tradiční příběhy a podobenství jsou i tentokrát všudypřítomné a neméně poutavé i přes svou ne vždy tak jednoznačnou pointu, nad kterou nutí posluchače se více zamyslet. Na první poslech zaujmou zejména jednoznačnější písně "Svatební" a asi nejtrabandštější a nejkoncertnější "Otče ohně!".
Při dalších posleších se ale odkryje půvab i v zadumanějších výpovědích, jako jsou "Slova", která jsou inspirovaná Havlovou esejí "Slovo o slově" či niterná "Moje duše ví". Svou svobodomyslnou duši Jarda Svoboda obnažuje ve skladbě "Moje volba", kdy sympaticky a s nadhledem bourá zažité stereotypy života. Právě tahle civilní, lidská tvář je v jeho tvorbě tak přitažlivá.
Úvodní píseň "K horám", ke které je natočen i videoklip, připomíná podobně laděnou skladbu "Krajina v obrazech" z alba "Domasa" domovského Trabandu. I zde sází na krajinné metafory a snaží se přetavit vizuální krásu do té hudební. Nikdo jiný než on to lépe neumí.
Ač jde o osobní album, tak se na... číst dále
Desetiskladbová kolekce zachycuje čerstvého padesátníka s jeho typickou tváří. Opírá se o zvuk svého charakteristického harmonia, který je právě od alba "Přítel člověka" nosným prvkem Trabandu, i o oduševnělé texty, ve kterých si hraje s tématy lásky, víry i vztahu člověka k přírodě. Oproti jeho domovské skupině je "Solo" intimnější a komornější, ale nechybí mu nic z obvyklé melodičnosti a lyričnosti.
Z působivých textů pak vyplývají zkušenosti nabyté životem. Tradiční příběhy a podobenství jsou i tentokrát všudypřítomné a neméně poutavé i přes svou ne vždy tak jednoznačnou pointu, nad kterou nutí posluchače se více zamyslet. Na první poslech zaujmou zejména jednoznačnější písně "Svatební" a asi nejtrabandštější a nejkoncertnější "Otče ohně!".
Při dalších posleších se ale odkryje půvab i v zadumanějších výpovědích, jako jsou "Slova", která jsou inspirovaná Havlovou esejí "Slovo o slově" či niterná "Moje duše ví". Svou svobodomyslnou duši Jarda Svoboda obnažuje ve skladbě "Moje volba", kdy sympaticky a s nadhledem bourá zažité stereotypy života. Právě tahle civilní, lidská tvář je v jeho tvorbě tak přitažlivá.
Úvodní píseň "K horám", ke které je natočen i videoklip, připomíná podobně laděnou skladbu "Krajina v obrazech" z alba "Domasa" domovského Trabandu. I zde sází na krajinné metafory a snaží se přetavit vizuální krásu do té hudební. Nikdo jiný než on to lépe neumí.
Ač jde o osobní album, tak se na nahrávce objevuje i výpomoc v podobě několika hostů. Tím nejvýznamnějším je Fanda Holý, se kterým Svoboda spolupracoval na projektu Holy Fanda And The Reverends, kterému letos vyšel velmi povedený debut "Konec cesty". Fanda Holý mu na oplátku přispěl baskytarovými party, v jednom případě i hrou na housle a na neobvyklou autoharfu. Další hudebníci vypomohli s rytmikou a mandolínou.
Pět křížků na zádech není pro rodáka z Kolína žádná přítěž, naopak z nich načerpává inspiraci a jeho slova získávají na váze. Osobitý skladatel je významnou osobností tuzemské, spíše alternativní scény, a každý jeho počin je událost. Ohlédneme-li se nad jeho autorskou historií, objevíme mozaiku počinů, které do sebe zapadají v jeden ohromný, vpravdě životní obraz. "Solo" je tím dalším políčkem v něm a rozhodně ne nevýznamným. Díky němu se jeho fanoušci mohou hlouběji ponořit do duše výjimečné hudební a umělecké persony.
Komentáře