Jethro Tull - Stormwatch

06.10.2017 - 4:21  |  poutnik

Nikdy jsem nepochopil nelibost mnoha skalních fandů JT nad tímto albem. Možná proto, že nelpím na folkrockově konzervativním odmítání synťáků, možná proto, že jsem se nezakopal na pozicích Trubadůra z galerie. V mém žebříčku patří naopak Stormwatch k těm lepším albům JT a platí to od skvělé úvodní North Sea Oil, přes následující Orion a Home až po nádhernou závěrečnou Elegy. Kapela se odvážně vydala hledat nový zvuk, a přestože ho našla v místech kam možná slušný folkáč nechodí, zůstala svá.

07.11.2016 - 0:11  |  mrkvivit

Moje nejoblíbenější deska JT a jedna z nejoblíbenějších nahrávek vůbec. Přitom v kariéře skupiny jde ve skutečnosti o jednu z těch nepříliš dobře hodnocených. Kapela tu nakročila do svého "synthy" období, které pokračovalo se zvyšujícím se podílem elektroniky (dá-li se to tak nazvat) přes alba A a Broadsword & The Beast až po asi největší propadák Under Wraps. Mimochodem podle mě všechno moc dobrá alba. Jistě, Aqualung, Benefit nebo Thick as a Brick jsou tomuto modelu na míle daleko, ale proč by se folk-rocková kapela nemohla vyvýjet? A proč by si nemohla vyzkoušet i nově vznikající nástroje a produkční postupy?

Na Stormwatch máme možnost sledovat kapelu v určitém mezidobí a na mě tenhle koktejl "starého a nového" prostě funguje. Podat folk-prog rock takhle vyprodukovaný je posluchačská lahůdka. Skladby jsou mnohovrstevné a šikovně obalené něčím, co někomu připadá jako vata, ale já si myslím, že tyhle orchestrální aranže u JT fungují.

Krom podařeného zvuku jsou tu pochopitelně i solidní písně vybavené silnými melodiemi se zvláštním společným nábojem a tím je jakési nedefinovatelné mysteriózní tajemno vyzařující už jen z přebalu desky. Kombinace historie, ekologie a melancholie. Ale možná jsem si to jen vysnil, protože jsem nikdy nepátral po textech a poslouchám jen hudbu.

Úvodní North Sea Oil rockově odsýpá, následující Orion zpomalí před nostalgickou baladou Home, která připraví půdu pro skvěle vygradovaný vrchol alba Dark Ages. Mini-epos, který zahrnuje typické JT vyhrávky na flétnu, tu se heavymetalově riffuje, tady jen zpěv a syntezátory... Pecka! Zbytek desky už plyne v poklidnějších vodách. Snad jen trochu fádní Something on the Move bych na desce mít nemusel - hodila by se víc na A. No a nakonec tklivá instrumentálka Elegy, kde se proplétá folkový duch s rockovou pompézností.

Tohle je jedna z desek, kterou bych měl rád s sebou na pustém ostrově.