Jethro Tull - Too Old to Rock 'n' Roll: Too Young to Die!

Rockové módní vlny pomíjejí, ale mohou se kdykoliv znovu obrodit. To je v kostce poselství koncepčního alba Too Old to Rock 'n' Roll: Too Young to Die!, tak jak ho prezentuje sám jeho stvořitel Ian Anderson. Z perspektivy dnešního věku revivalů, retra a comebacků všeho druhu to byla docela prorocká vize, nicméně album samotné zase tolik dech nevyráží. Andersonův hrdina Ray Lomas nemá charisma Tommyho, Ziggyho nebo Pinka a vyznění jeho příběhu ředí mimo jiné i nesrovnalosti mezi samotným pásmem deseti songů a komiksovou verzí v bookletu. Nakonec to jediné, co z něj přežilo, je slavný titulní slogan.

To se ale týká hlavně konceptu, muzika neklesá pod standard kapely. Výborné jsou především rockovější skladby Quizz Kid, Taxi Grab (v ní Anderson nezvykle vyměnil flétnu za harmoniku a zvýraznil tak její bluesový kořen) nebo Big Dipper. Hard rock, který v nich probleskuje, je v podání Jethro Tull zcivilizovaný rafinovanými rytmickými a kompozičními zákrutami tak, jak je pro ně obvyklé a i když v tomhle směru nepřinášejí nic nového, stále to funguje a o nápady není nouze. Méně nadšení ve mně budí akustičtější část nahrávky. V písních From a Deadbeat to an Old Greaser nebo Bad-Eyed and Loveless postrádám zapamatovatelnější motivy, naproti tomu Crazed Institution a asi nejfolkovější kousek Pied Piper tenhle nedostatek nemají.

Nejvýraznější skladbou je ale určitě ta titulní. Nejen díky silné orchestrální podpoře ale hlavně pro svou melodickou jiskru, která je využita i jako prolog k úvodní písni Quizz Kid. Smyčcová aranžmá se tu objevují v docela velké míře, někdy by ale méně bylo více (The Chequered Flag (Dead or Alive) – bylo nutné finále příběhu zdůrazňovat tímto laciným způsobem?). Úhrnem je to ovšem album zdařilé a v diskografii skupiny patří do velmi solidního průměru.