Jimi Hendrix - Valleys Of Neptune

Informace o nové desce plné doposud nevydaného materiálu celkem logicky vede k zamyšlení, proč se s jeho zveřejněním čekalo čtyřicet let. Inu, z toho důvodu, že až na pár kusů nejde o nevydaný materiál, ale o nevydané nahrávky vydaných songů. Takových kompilací jiné kapely vydávají nezřízené množství, takže to nikoho moc nevzrušuje. Ale když se řekne, že vyjde nová deska Jimiho Hendrixe, to je už jiné kafe, co?

Kvílící špinavý zvuk, psychedelie a kytarová brilance. Překvapuje to však někoho? Desku je spíše možné chápat jako mezistupeň mezi "Electric Ladyland" a jeho nástupcem, kterého se mistr nedožil. Hodnota nosiče se tak dá chápat spíše z historicko-dokumentárního hlediska, kde občas i dost překvapí. Nesmíte ovšem čekat, že se na albu objeví black metal. Hendrix překvapuje pouze v mezích svého umu a bluesrockového ranku. To vše se dostalo na nosič pod producentskou taktovkou Jimiho nevlastní sestry a po zvukové úpravě zvukaře Eddieho Kramera, který s mistrem spolupracoval v šedesátých letech.

V tuctu songů najdeme pěknou porci posluchačských libůstek. Z nich za vyzdvihnutí stojí v prvé řadě doposud skutečně nevydaná hitovka "Ships Passing Through The Night", která už nezní jako šedesátková zhulenost, ale daleko více se blíží k hardrockovým dinosaurům let sedmdesátých. "Mr. Bad Luck" je naopak zvláštním případem songu, který údajně hrával neznámý kytarista v šedesátých letech v lokálním klubu a Hendrix jej použil. Není úplně nepravděpodobné, že onen neznámý kytarista ještě žije a teď se bude možná hodně podivovat. Coververze "Sunshine Of Your Love" od kapely Cream potěší každého bluesového fanouška a Claptonovce dvojnásob. A sedmiminutový opus "Hear My Train A Comin'" pak dá zavzpomínat na trio Jimi Hendrix Experience. Poklad vedle pokladu...

Jimi Hendrix je nekorunovaným králem rockové kytary a tahle posmrtná kompilace to jen potvrzuje. Jeden z největších inspirátorů ovlivňoval, ovlivňuje a bude ovlivňovat hudební svět ještě dlouhé ro(c)ky. A údolí Neptunu jsou dosti inspirativním místem k procházce po kytarovém světě. Škoda jen, že takových pokladů se v Hendrixově pozůstalosti najde jen málo...