XPlaylist

Názory, že nastavování proslavené série American Recordings i po Cashově úmrtí není právě etické, můžou mít své opodstatnění. Posmrtně vydávané nahrávky jsou vždycky žádané zboží, natož u tak zbožňovaného velikána. Nevidím samozřejmě Ricku Rubinovi do svědomí, ale osobně si myslím, že ke zveřejnění dalších plodů jeho spolupráce s Johnnym Cashem ho tak nízké pohnutky nevedly. Už jen třeba skutečnost, že pátý díl řady vyšel až téměř tři roky po zpěvákově smrti, nesvědčí o tom, že by tu obchodnická nenasytnost vítězila nad úctou a slušností. Především by ale byla věčná škoda nechat tuhle nádheru, i když smutnou, ležet někde v archivech. Nahrávací sessiony, které se v posledních měsích, po smrti jeho manželky June, staly jediným stéblem, ke kterému se Cash upínal, byly neobyčejně plodné, a to, co se z nich objevuje na albu A Hundred Highways, je přinejmenším stejně působivé jako již vydaný materiál.

Výběr písní už nemá ambice překvapovat covery z rockového světa, i Springsteenova Further On (Up the Road) mezi ostatní nejen countryové evergreeny přirozeně zapadá, stejně tak se vytratily rychlejší skladby. Nelítostný zápas mezi smutkem a smířením se dostal do rozhodné fáze, kde pro furianství už není místo. Cashův hlas často jakoby se z posledních sil držel na napjatém laně. Někdy je stále pevný a zvučný (On the Evening Train, A Legend in My Time), jindy se bortí dojetím a únavou jako v If You Could Read My Mind, ale ty trhliny mají stejnou důstojnost jako rozpraskané zdi starověkých chrámů. Silný je dusajícím rytmem podepřený gospel God's Gonna Cut You Down stejně jako dvě autorské skladby Like the 309 a I Came to Believe, jedny z posledních, které Johnny Cash napsal. Celé album je svědectvím o obdivuhodném úsilí do poslední chvíle odolávat rzi, která nikdy nespí.