Joss Stone - The Soul Sessions volume 2

Joss Stone si v šestnácti letech troufla na husarský kousek - vzala písně svých dávných oblíbenců, přezpívala je a poslala do světa. Ne že by samotné předělání coverů byla pro teenagery bůhví jak objevná aktivita. Šlo však o provedení, nasazení a styl, s jakým si soulové pecky mladičká blondýnka vystřihla. Po devíti letech se již jako zajetá zpěvačka hecla a pustila se do pokračování zaprášeného projektu. "Souls Sessions" měly úspěch, tak proč by něco nevytěžila i z druhého dílu, napadne vás možná. Jenže Joss nevaří z vody, naopak dokazuje, že novinku prostě musela natočit. V soulovém oboru toho má totiž ještě hodně co říct.

Volume 2 je oproti jedničce rozmanitější. Bohatší aranže, nápadité pojetí písní a pěvecké zdokonalení slečny Jocelyn posouvá úroveň nahrávky na dospělejší (či důstojnější, chcete-li) pozici. Poslouchat pětadvacetiletou Angličanku ve výškách je vskutku labužnická záležitost ("I Don't Wanna Be With Anybody But You"). Její sytý hlas písním vdechuje stejnou naléhavost ("(For God's Sake) Give More Power To The People") a kouzlo jako originálním předlohám. Mezi křehkou linkou a burácivým projevem přeladí se samozřejmou snadností, jako se škrábe na nose. Sexy houpavá "Pillow Talk" od Sylvie Robinson a protichůdná "The High Road" jsou toho jasným příkladem. Pravda, soulové schůzky trochu vyvářejí na atmosféře někdejších let, ale komu to vadí, když je oněch jedenáct tracků taková zábava?

V posledních letech Joss válcovaly jí nepodobné divy typu Amy Winehouse, Adele či Duffy a na tuhle výjimečnou hvězdičku se trochu pozapomnělo. Modrooká dlouhovláska si ale z menší pozornosti nic nedělá. Soudě dle živých vystoupení, při nichž svou šestou studiovku prezentovala, jí nezmizí úsměv z tváře a jde vidět, že má z muziky radost hlavně ona sama. V celé třičtvrtěhodince se tak nejvíc odráží upřímnost a radost nad dobře odvedenou prací.

Deluxe edice

Teď pozorně poslouchejte - pokud se nechcete připravit o skutečně báječný zážitek, začleňte do své hudební knihovničky deluxe edici "Soul Sessions Vol. 2". I kdyby už kvůli ničemu jinému, neměla by vám uniknout pecka "(1234567) Count The Days" Gena Pitneyho. Zpěvačka z ní vytvořila dokonale chytlavou záležitost a na to, abyste ji dostali z hlavy, budete muset podstoupit operaci mozku. Kdo rozhodl, že se tato skladba vyhne základní verzi desky, zaslouží nakopnout. Obdobně chvályhodně si stojí i zbylé tři bonusovky, takže konec debaty.

"How long can I go on amusing myself?" ptá se autorka sebe sama v písni "While You're Out Looking For Sugar". Doufejme, že se Joss bude bavit ještě hodně dlouho, protože s novou nahrávkou právě chytila druhý dech. Po poslechu alba si budete jistí, že byste na ono rande s příchutí soulu nechtěli vyrazit s nikým jiným.