Kamasi Washington - Fearless Movement

John Coltrane. Jeho následovníci jako Pharaoh Sanders nebo Sun Ra spojovali postupy avantgardního jazzu a free jazzu s psychedelií, výraznější meditativností i duchovní orientací afroamerické hudby. A pokud bychom hledali současného pokračovatele této tradice, bez většího přemýšlení vyskočí na mysl Kamasi Washington.

Pro nepřehlédnutelného saxofonistu původem z Los Angeles se stalo zlomovým jeho třetí album. Název "The Epic" tady skutečně nelže: Téměř tříhodinový opus založený na autorově snu a rozpracovaný do pečlivě promyšleného triptychu zaujal v roce 2015 jazzovou veřejnost i kritiku. Poté Washingtonovi a jeho mnohohlavému ansámblu vynesl hned několik ocenění.

Následovník - nebudeme-li počítat půlhodinové EP "Harmony of Difference" (2017) - "Heaven & Earth" byl v roce 2018 ještě delší: Roztažený na pět vinylů včetně EP "The Choice" hravě přesáhl dvě stě minut. Washington je v tomto ohledu megaloman s aurou duchovního vůdce, ale i vizionářský muzikant. Očekávání spojená s letošní novinkou byla proto značná.

Časovou dotaci sice "Fearless Movement" dostalo ani ne poloviční (necelých devadesát minut), hudebně se ale opět jedná o výraznou nahrávku, která se od snových vizí "The Epic" a meditací nad vnějším a vnitřním světem "Heaven & Earth" vrací poměrně výrazně na zem: Inspirovalo ji totiž Washingtonovo otcovství. Optimistické "Heaven's in the kid, Hell don't exist" tu rapuje hostující Ras Austin ve skladbě "Asha the First" - mimochodem, nosný melodický motiv napsala právě Washingtonova malá dcerka.

Tato perspektiva zasahuje do většiny z písní, jež mají na "Fealess Movement" text a odrážejí nejen rodičovskou lásku ("Together" lze číst jako romanci i právě jako zrcadlo onoho vztahu dcery s otcem), ale i problémy současného světa - včetně globálního oteplování nebo odosobnění mezilidského kontaktu ("Computer Love") a stejně tak i naději v osvícení. "Get Lit" tak nabízí notně psychedelickou vizi kdo-ví-jakými substancemi podpořené seance, kde se v D Smokově pořádně nasekané flow míchá Ježíšova dcera, panáky svěcené vody, Winston Churchill i sex. Může se tu stát cokoliv.

Svůj sedmý dlouhohrající počin avizoval Kamasi Washington jako taneční album. Ne snad, že by "Fearless Movement" hnalo posluchače na parket - nejvýraznější tanečnost přináší vlastně až závěrečná položka tracklistu, paradoxně nazvaná "Prologue". Autor ono adjektivum chápe spíše coby vyjádření "ducha prostřednictvím těla, což je společné pro hudbu i tanec," jak uvedl.

Kamasi Washington živě v Brně

Americký saxofonista představí své nové album i na turné. Spolu se svým početným gangem muzikantů zahraje také v Česku - stane se jednou z hvězd letošního ročníku festivalu Jazz Fest Brno. V Sono Centru vystoupí 5. listopadu.

Nakonec tu netancuje posluchač, ale hudba samotná. Ta vyloženě jiskří, srší energií a od úvodní mantry "Lesanu" vtahuje do svého obřadního světa. Melodicky rozvolněné pasáže uvolňují prostor hutným groovům, rap střídá klasický jazzový zpěv, skladby se vlévají jedna v druhou, amorfně se proměňují i uvnitř vlastní stopáže. O druhé zhruba polovině alba, ze které mizí vokály hostujících umělců, lze uvažovat i jako o v jistém smyslu suitě, kde dělení na jednotlivé tracky působí v zásadě formálně.

Výše zmíněné rozdělení na první část s vokály a druhou výhradně instrumentální představuje jisté úskalí v oblasti dramaturgické výstavby. Na streamovacích službách je přeryv mezi částmi docela výrazný, na vinylech už toto dělení smysl dává. V zásadě jde o drobnost, která ale trochu naruší pečlivě vymyšlené plynutí jinak velmi sevřené desky netrpící problémem hluchých míst.

Když už přece jen pozornost povolí, Kamasi Washington a jeho početný gang - celkem se na "Fearless Movement" podílela třicítka muzikantů, včetně kmotra funku George Clintona nebo Andreho 3000 z rapového dua OutKast, jenž nahrál, poněkud překvapivě, flétny do instrumentálky "Dream State" - se hodně rychle postarají o to, aby k sobě posluchače rychle přitáhli. Ať už zmíněnou účastí hosta nebo jen chytlavým melodickým zvratem.

S "Fearless Movement" se umělcovi podařilo stvořit patrně uživatelsky nejpřístupnější ze svých opusů. Přitáhne k sobě pravověrné jazzmany, plejádou hostů naláká příznivce hip hopu, stylovou fluidností zase milovníky nepřímočarého přístupu k hudbě. Kamasi Washington přináší další albový monument a i přes ty přehršle nápadů, jež na každém z jeho děl najdeme, nepřichází pocit, že by se opakoval či snad stagnoval.

"Fearless Movement" je skutečně takovým bezostyšně odvážným krokem, pohybem kupředu, dalším nasáváním nových vlivů. A hlavně v jeho případě posloucháme skvělé album, které si pozornost - a hlavně čas s ním strávený - na každý pád zaslouží.]]>