Jméno Kavinsky je pro mnohé synonymem nostalgické electropopové hudby z osmdesátých let. Vlastním jménem Vincent Belorgey má za sebou řadu ípíček a nejznámější (vlastně i nejúspěšnější) skladbu "Nightcall", která zazněla ve filmu "Drive" v roce 2011. Po téměř sedmi letech jeho hudební kariéry přišel na řadu debut. Proč píšu hudební kariéry? Předtím totiž hrál v řadě filmů a teprve poté začal skládat hudbu. Jeho herecká kariéra se na hudbě silně podepsala a nedá se mu upřít jistá soundtrackovost.
"Outrun" odkazuje na stejnojmennou arkádovou hru vydanou v roce 1986 firmou Sega. Ve své době zaznamenala výrazný komerční úspěch a stala se jednou z nejprodávanějších videoher vůbec. To však není všechno. Kavinsky byl natolik originální, že si ke své desce přichystal i příběh. Ve zkratce vypráví o tom, že se na konci osmdesátých let zabil v Testarosse, následně se z něho stala zombie, a tak se projíždí všude možně po světě. Záměrně jsem nenapsal slovní spojení koncepční album, protože kdybych nezjišťoval různé informace na internetu, nijak bych se to z poslechu nedozvěděl (drobný náznak v "Prelude" nepočítám). Úplně první singl "Testarossa Autodrive", který kdy vydal (rok 2006) a který se po těch všech letech na desce objevuje, byl právě inspirován automobilem Testarossa od Ferarri.
Čím deska překvapí? Vlastně ničím. Tracklist sice čítá třináct skladeb, jenže většina z nich jsou už staré singly a věci z EP. Na druhou stranu,... číst dále
Jméno Kavinsky je pro mnohé synonymem nostalgické electropopové hudby z osmdesátých let. Vlastním jménem Vincent Belorgey má za sebou řadu ípíček a nejznámější (vlastně i nejúspěšnější) skladbu "Nightcall", která zazněla ve filmu "Drive" v roce 2011. Po téměř sedmi letech jeho hudební kariéry přišel na řadu debut. Proč píšu hudební kariéry? Předtím totiž hrál v řadě filmů a teprve poté začal skládat hudbu. Jeho herecká kariéra se na hudbě silně podepsala a nedá se mu upřít jistá soundtrackovost.
"Outrun" odkazuje na stejnojmennou arkádovou hru vydanou v roce 1986 firmou Sega. Ve své době zaznamenala výrazný komerční úspěch a stala se jednou z nejprodávanějších videoher vůbec. To však není všechno. Kavinsky byl natolik originální, že si ke své desce přichystal i příběh. Ve zkratce vypráví o tom, že se na konci osmdesátých let zabil v Testarosse, následně se z něho stala zombie, a tak se projíždí všude možně po světě. Záměrně jsem nenapsal slovní spojení koncepční album, protože kdybych nezjišťoval různé informace na internetu, nijak bych se to z poslechu nedozvěděl (drobný náznak v "Prelude" nepočítám). Úplně první singl "Testarossa Autodrive", který kdy vydal (rok 2006) a který se po těch všech letech na desce objevuje, byl právě inspirován automobilem Testarossa od Ferarri.
Čím deska překvapí? Vlastně ničím. Tracklist sice čítá třináct skladeb, jenže většina z nich jsou už staré singly a věci z EP. Na druhou stranu, některé se dočkaly alespoň drobných hudebních úprav. Jak jsem zmínil v úvodu, Kavinsky nedělá moderní elektroniku a nesnaží se jít s dobou. Ačkoliv může připomínat úspěšné Daft Punk nebo Justice, jeho hudba má svou vlastní tvář, osobnost. Retro nádech je cítit z každého synťáku, který použil. Celek působí spíš jako soundtrack k filmu než regulérní producentská deska. Nálepky autor úspěšného singlu z filmu "Drive" se holt jen tak nezbaví. Kam to tedy zařadit? Těžko říct.
Nahrávka není čistě instrumentální, songy občas doplňují vokály. "First Blood" s Tysonem je povedený, avšak rapová pasáž od Havoca (rapper z hiphopové kapely Mobb Deep) nezní vůbec dobře. K "Nightcall" se zpěvačkou Lovefoxxx se nemá cenu příliš vyjadřovat, to byl, stále je a bude velmi povedený singl, který se jen tak neoposlouchá. Jednoznačně to nejlepší, co debutové album nabízí. "Blizzard" je skvělá energy bomba, ještě lépe je na tom následující "Protovision". Nabízí rázný beat, zajímavě použité syntezátory a chytlavou melodii. Umím si představit, že to poslouchám při rychlé jízdě po dálnici. Dost skladeb zní ale spíš jako vycpávky, jsou hudebně nezajímavé a až nudí, například "Deadcruiser" nebo "Roadgame". Ke konci prostě deska ztrácí dech.
Sečteno a podtrženo - jako hudba do auta je "Outrun" vynikající. Pokud jste fanoušky videoher, osmdesátých let či rychlých automobilů od Ferrari, Kavinsky je to pravé pro vás. Na domácí poslech nebo na party doporučuji sáhnout spíš po jiných interpretech. Francouzská elektronická scéna skrývá plno zajímavějších jmen.
56.67%
0.00%
70.00%
Komentáře