80 %
Traband - Montáž 1996-2014
Trabandu - sami členové se rádi označovali jako dechno -, v němž byla realita života filtrována a zjemňována přes něžné pohádkové...
70 %
Jack White - Frozen Charlotte
Jack White už se několikrát zapsal do hudebních dějin. V budoucnu se na něj bude vzpomínat jako na jednoho z lidí, kteří vrátili zašlou...
80 %
Phoebe Bridgers - Lost Weekend
Taylor Swift i neustálý zájem médií o její osobní život. Mezitím ale Phoebe Bridgers také přišla o otce a na čas se z veřejného...
90 %
Evanescence - Sanctuary
Jen málokdy se šesté album libovolného interpreta či kapely dočká tak nadšených recenzí, jako se to povedlo Evanescence. A ani naše...
80 %
Dagny - Dancefloor Erotica
recenzi desky "Elle" psal, že se Dagny hudebně nijak dramaticky nevyvíjí, zároveň jsem dodával, že vlastně není kam a proč. Její...
80 %
Loathe - A Stranger to You
Loathe v únoru 2020 vydali "I Let It In and It Took Everything", nikdo ještě netušil, jak dokonale jejich hudba zapadne do atmosféry...
20.12.2011 - 21:10 | Akana
Po devíti letech, během kterých prošel očistnou zkušeností pobytu v zen-buddhistickém klášteře, se Leonard Cohen konečně zase vydal všanc nelítostným zákonům showbusinessu a natočil album "deseti nových písní". Už jejich letmý poslech ale dává na srozuměnou, že nějaké komerční tlaky jdou dávno mimo něj. Z nahrávky dýchá vnitřní harmonie, smíření, porozumění, zkrátka všechno to, čemu jako zen-buddhistický mnich nakouknul pod pokličku. Posmutnělé, hořké tóny ale nezmizely, což je dobře, protože bez nich by to byla plytká esoterická nuda. Všechny písničky napsal Cohen se svou dlouholetou spolupracovnicí Sharon Robinson, která jako vokalistka také vydatně doprovází jeho jedinečný hlas. Ten od minulé desky zase o něco zdrsněl a ušel pár kroků od zpěvu k mluvenému slovu, ale zůstal pořád stejně uhrančivý. Naprosto rozumím magnetismu s jakým ten hluboký, vemlouvavý témbr působí na krásnější polovinu lidstva. Instrumentace je velmi střídmá, někdy (hlavně v rytmice) zní trochu umělohmotně, ale její role v Cohenových písničkách byla málokdy větší než doprovodná, takže to nijak neruší. Cohen by se mohl doprovázet třeba na to nejlevnější casio a jeho hlas, melodie a verše by to s přehledem utáhly. Rychlejší písničky se nedočkáte, všechno plyne v intimní, sebezpytující atmosféře. Ta magie ale pořád funguje a pokud jste zdatnější angličtináři, zážitek je dvojnásobný.