Hudební partnerství Justina Adamse, Lua Edmondse a Bena Mandelsona působí dojmem, že bylo nevyhnutelné. Dříve nebo později se tihle tři museli sejít. U Edmondse s Mandelsonem to samozřejmě není poprvé, jejich společné působení v průkopnickém sdružení 3 Mustaphas 3 stálo v 80. letech u zrodu fenoménu world music. Ale ani Adamsova cesta nevedla příliš vzdálenými končinami. S kolegy ho spojují post-punkové kořeny, od nichž se později rovněž odrazil k průzkumům na poli etnické (v jeho případě hlavně africké) hudby. Vedle mediálně nejsledovanějšího angažmá u Roberta Planta se skvěle zapsal i spoluprací s gambijským zpěvákem a houslistou Juldehem Camarou. Na jejich prvních dvou albech jim na perkuse sekundoval jistý Salah Dawson Miller, čímž se kruh uzavírá, protože ten býval jedním ze zakládajících členů právě 3 Mustaphas 3 a jako host se objevuje i na albu Rivermudtwilight.
Les Triaboliques ovšem necílí primárně na hudební exotiku, alespoň ne na její vnějškovou atraktivitu, i když nadžánrovost je jejich určujícím znakem. Asi nejsilněji lnou ke kalnějším odrůdám americany (Crossing the Stone Bridge, Black Earth Boys, Rivermudtwilight), z nichž ale neustále raší různé cizokrajné výhonky. Trio přirozeně vstřebává kubánský son (Gulaguajira), reinhardtovský swing (Ledmo), maghribské víření (Afsaduni) i keltské tradice (Jack O' Diamonds, Phosphor Lane), dokážou elegantně propojit doteky Balkánu s rhythm'n'bluesovou klasikou (Hora Anicuta Draga / Don't Let Me... číst dále
Hudební partnerství Justina Adamse, Lua Edmondse a Bena Mandelsona působí dojmem, že bylo nevyhnutelné. Dříve nebo později se tihle tři museli sejít. U Edmondse s Mandelsonem to samozřejmě není poprvé, jejich společné působení v průkopnickém sdružení 3 Mustaphas 3 stálo v 80. letech u zrodu fenoménu world music. Ale ani Adamsova cesta nevedla příliš vzdálenými končinami. S kolegy ho spojují post-punkové kořeny, od nichž se později rovněž odrazil k průzkumům na poli etnické (v jeho případě hlavně africké) hudby. Vedle mediálně nejsledovanějšího angažmá u Roberta Planta se skvěle zapsal i spoluprací s gambijským zpěvákem a houslistou Juldehem Camarou. Na jejich prvních dvou albech jim na perkuse sekundoval jistý Salah Dawson Miller, čímž se kruh uzavírá, protože ten býval jedním ze zakládajících členů právě 3 Mustaphas 3 a jako host se objevuje i na albu Rivermudtwilight.
Les Triaboliques ovšem necílí primárně na hudební exotiku, alespoň ne na její vnějškovou atraktivitu, i když nadžánrovost je jejich určujícím znakem. Asi nejsilněji lnou ke kalnějším odrůdám americany (Crossing the Stone Bridge, Black Earth Boys, Rivermudtwilight), z nichž ale neustále raší různé cizokrajné výhonky. Trio přirozeně vstřebává kubánský son (Gulaguajira), reinhardtovský swing (Ledmo), maghribské víření (Afsaduni) i keltské tradice (Jack O' Diamonds, Phosphor Lane), dokážou elegantně propojit doteky Balkánu s rhythm'n'bluesovou klasikou (Hora Anicuta Draga / Don't Let Me Be Misunderstood). Nejdou ale po efektu. Se svými zkušenostmi už vědí, že je lepší obdělat menší lán, ale orat o to hlouběji. Zemitost, syrovost, napojení na dávné hudební prameny, to je pro jejich počínání příznačnější, než povrchní žonglování s globální žánrovou nabídkou. Ta je na albu Rivermudtwilight pouze doplňkem.
Všichni tři jsou především instrumentalisté. Pěvecké party obstarávané Edmondsem a Adamsem jsou účelové a nesnaží se vypadat jinak, ačkoliv Edmonds je jako vokalista určitě výraznější a třeba jeho kreace v Gulaguajiře, kde vězeňskou elegii básníka Gleba Gorbovského zpívá rusky do kubánského rytmu, je neodolatelná. V centru dění je ale hlavně pestrá škála nejrůznějších strunných kombinací. Do blues a roots music ukotvuje trio Adamsova elektrická i akustická kytara, zbylí dva pánové pak využívají celý arzenál nástrojů, od mandolíny a banja, přes blízkovýchodní saz či cümbüş až po vlastnoruční modifikace. Jejich souhra je bezchybná, ale sází daleko víc na intuici a spontánnost, než na profesorskou dokonalost. Je to trialog svobodomyslný, nespoutaný, někdy drsný, jindy hravý, ale neustále poutající pozornost. Snad si tito bývalí pankáči, vytížení v mnoha dalších projektech, ještě někdy najdou čas a natočí pokračování. Svůj společný potenciál na albu Rivermudtwilight určitě ještě nevyčerpali.
Komentáře