Magazine - Real Life

Debut skupiny Magazine je názorným průřezem evolucí post-punku. Je vzorovou ukázkou toho, jakým způsobem se bezhlavá punková agrese krátce po svém „velkém třesku“ krotila do konstruktivnějších a trvanlivějších podob. U zrodu kapely stál zpěvák Howard Devoto, zběh z řad punkových pionýrů Buzzcocks a Magazine jsou především jeho dítě. Dalšími oporami sestavy se stali kytarista John McGeoch a basák Barry Adamson, v obou případech klíčové postavy britské post-punkové scény následujících let, které zanechaly významnou stopu v tvorbě Siouxsie and the Banshees, Visage nebo Caveových The Bad Seeds.

Album Real Life připomíná most mezi syrovým punkem a sofistikovanou dekadencí rodícího se hnutí new romance. K prvnímu břehu ho poutá McGeochova kytara, která si z punku přináší garážovou neučesanost, jeho party jsou ale daleko promyšlenější a vrstevnatější. Druhý konec mostu pak představuje hojné využití syntezátorů. Dave Formula nahradil původního klávesistu Boba Dickinsona teprve krátce před nahráváním desky, ale jeho linky už se stihly stát zásadní složkou zvuku kapely. Hned v úvodních písních Definitive Gaze a My Tulpa se ujímají ústředních melodických motivů a ve větší či menší míře povlávají celým albem. Klávesy skladby projasňují a podporují jejich hitové ambice, ale jejich energii neředí. Dravá McGeochova kytara i rázné bubnování Martina Jacksona drží neochvějně rockový směr, stejně jako Devotův nešlechtěný vokál, který jednoznačně patří do punkového světa. Tahle východiska jsou nejzřetelnější v písni Recoil, ale i v impozantní hitovce Shot by Both Sides.

Na jedné straně tedy Buzzcocks, na druhé zásadní novoromantické seskupení Visage, které právě Formula, McGeoch a Adamson ještě téhož roku pomáhali uvést v život, a kde v příštích letech paralelně působili. Znamená to tedy, že Magazine jsou jen přechodnou fází, spojovacím článkem bez hlubšího dopadu? Neřekl bych. Na to zní album Real Life i po letech příliš vyzrále. Jeho dvojdomý charakter činí jeho sound originálním a zároveň podnětným pro další následovníky, ale nepůsobí nerozhodným dojmem. Také skladatelsky (většina hudby je dílem Devota a McGeocha) splňují písně vysoké nároky, když úspěšně spojují kompoziční i aranžérskou členitost s kontrolovaným ale ostrým drivem. Přímočaré hitovky My Tulpa a Shot by Both Sides střídají potemnělé Burst a The Light Pours Out of Me, zpomalující a zrychlující Motorcade, cirkusová The Great Beautician in the Sky (k naznačení nálady stačí tříčtvrteční rytmus a klávesový kolovrátek) nebo klavírem zjemněná Parade, v níž můžeme zaslechnout odkaz Roxy Music.

Real Life nabízí vzrušující a neoposlouchaný mix vlivů, který příkladně reprezentuje vzedmutou vlnu kreativity generace, kterou vyplivnul punkový vulkán. Generace, která si (přinejmenším její přemýšlivější část) záhy uvědomila, že totální zavržení minulosti je spíše svazující pastí než osvobozením tvůrčího ducha. Po destrukční fázi přichází období rekonstrukce, ovšem podle nových, inspirativních (protože zatím nedefinovaných) pravidel. Post-punk postupně odmyká nové brány a branky a Magazine jsou spolu s Public Image Ltd., Wire nebo Siouxsie and the Banshees jeho prvními věrozvěsty.