100 %
Něco něco - majonéza
K pravému opaku, tedy ke zpomalení a nadechnutí, vyzývá pouze skladba "dýchej", která funguje jako tolik potřebné zklidnění a...
80 %
Metric - Romanticize The Dive
Metric patří mezi ty výjimečné skupiny, které dokázaly přežít několik hudebních epoch, aniž by ztratily vlastní identitu: od...
70 %
Foo Fighters - Your Favorite Toy
Svět Davea Grohla a Foo Fighters prošel v posledních čtyřech letech nejednou těžkou zkouškou a je s podivem, že při tom všem ještě zbylo...
80 %
Petra Janů - Světla reflektorů
Petru Janů jsem nikdy předtím naživo neviděl, nevěděl jsem proto, co od ní čekat. A ona se s tím vůbec nepárala. I když vystupovala na...
60 %
Tomora - Come Closer
Britský hudebník Tom Rowlands z The Chemical Brothers a oblíbená norská divoženka Aurora se rozhodli spojit síly a vzešel z toho projekt...
90 %
Jessie Ware - Superbloom
Na novince "Superbloom" Jessie Ware nejen navazuje na svou úspěšnou disco éru, ale rozšiřuje ji do podoby konceptuálního světa....
20.06.2020 - 22:25 | Meca76
Posledné štvrté štúdiové album z klasickej zostavy Mustaine,Ellefson,Friedman a Menza.
Album obsahuje 12 skladieb s prístupnými skladbami, ktoré sú špeciálne určené pre rozhlasové vysielanie. Zmenili sa aj texty, aby sa hudba stala priatelnou pre širšie publikum.
Pôvodným názvom albumu mali byť ihly a špendlíky, a na obale malo byť dievčatko s bábikou ktorú udiera striekačkou do hrude.
Album mňa osobne veľmi zaujal,aj keď skupina upustila od tvrdšej thrash metalovej hudby a priklonila sa skôr k melodickému heavy metalu.
Za vydarené považujem úvodnú Trust, Almost honest, A Secret Place, She-Wolf a záverečnú Fight for freedom.
Na začiatku skladby Use The Man je úryvok z piesne Needles and Pins od Smokie, ktorý sa týka drogovej závislosti. Album považujem za vskutku to najlepšie čo mohli v tej dobe vydať.
26.04.2012 - 23:06 | DarthArt
Každá dokonalost musí jednou pominout a jednou se také muselo ukázat, že Dave, Marty, Dave a Nick jsou "pouze lidé" a že dokáží stvořit také něco o trochu slabšího než předchozí tři nesmrtelné desky. Stalo se tak v sedmadevadesátém na desce Cryptic Writings, která je sice pořád velmi dobrá a obsahuje několik vyjímečných skladeb (třeba úvodní Trust nebo A Secret Place), ale objevují se zde také skladby takové ... normální. Stylově deska ještě mnohem víc než Youthanasia jde k písničkovosti, hodně mizí kytarové exhibice a hraje se spíš na atmosféru, která je hodně alternativní a jakoby opouští metalové doupě. Asi se projevil vliv nezávislé scény, která v té době omámila celý svět a Megáči si chtěli vyzkoušet, jak by v něm vypadali oni. Dopadlo to velmi slušně a to je dobře, protože se bohužel jednalo o poslední společnou práci klasické megadeťí sestavy a od následujícího alba Risk se kapela začala propadat do pasti neustálých změn sestav, až jednu dobu z původního kreativího kotle zbyla jen chladná profesionalita. Ani alba už nikdy nebyla to ono a na koncertech se stejně čeká hlavně na skladby z Rust, Countdown a Youthanasie. A i když to Megoši vlastně tak trochu mají "za sebou" (stejně jako vlastně všechny kdysi určující bandy), těmi třemi deskami a kupou bonusů vytvořili jeden z největších monolitů v celé metalové historii.