80 %
Anna Vaverková - Krása
Nedávno si zahrála na Expu v Japonsku, nyní už ale zase pendluje mezi rodnou zemí a Berlínem. A tak nejen o tom ve vlaku začala dávat...
80 %
Twenty One Pilots - Breach
Osmá studiovka americké dvojice Twenty One Pilots se dá považovat za závěrečnou kapitolu příběhu, jenž se v diskografii skupiny odehrává...
80 %
Thrice - Horizons/West
Thrice nepatří ke kapelám pro nenáročný poslech. Nikdy takoví nebyli a nikdy to ani neměli v úmyslu. Vždy se vydávali vlastní tvůrčí...
80 %
Arakain - Black Jack (reedice 2025)
Petra Jandy. Ten si zrovna procházel obdobím, kdy s Olympikem končil a chtěl si užívat rodinného života. Jeho hudební srdce ho však stále...
70 %
Demi Lovato - It's Not That Deep
Demi Lovato se konečně nadechla. Tedy - možná spíš vydechla. Její hudební cesta posledních let připomínala roztočený kompas: jednou pop,...
20.06.2020 - 22:25 | Meca76
Posledné štvrté štúdiové album z klasickej zostavy Mustaine,Ellefson,Friedman a Menza.
Album obsahuje 12 skladieb s prístupnými skladbami, ktoré sú špeciálne určené pre rozhlasové vysielanie. Zmenili sa aj texty, aby sa hudba stala priatelnou pre širšie publikum.
Pôvodným názvom albumu mali byť ihly a špendlíky, a na obale malo byť dievčatko s bábikou ktorú udiera striekačkou do hrude.
Album mňa osobne veľmi zaujal,aj keď skupina upustila od tvrdšej thrash metalovej hudby a priklonila sa skôr k melodickému heavy metalu.
Za vydarené považujem úvodnú Trust, Almost honest, A Secret Place, She-Wolf a záverečnú Fight for freedom.
Na začiatku skladby Use The Man je úryvok z piesne Needles and Pins od Smokie, ktorý sa týka drogovej závislosti. Album považujem za vskutku to najlepšie čo mohli v tej dobe vydať.
26.04.2012 - 23:06 | DarthArt
Každá dokonalost musí jednou pominout a jednou se také muselo ukázat, že Dave, Marty, Dave a Nick jsou "pouze lidé" a že dokáží stvořit také něco o trochu slabšího než předchozí tři nesmrtelné desky. Stalo se tak v sedmadevadesátém na desce Cryptic Writings, která je sice pořád velmi dobrá a obsahuje několik vyjímečných skladeb (třeba úvodní Trust nebo A Secret Place), ale objevují se zde také skladby takové ... normální. Stylově deska ještě mnohem víc než Youthanasia jde k písničkovosti, hodně mizí kytarové exhibice a hraje se spíš na atmosféru, která je hodně alternativní a jakoby opouští metalové doupě. Asi se projevil vliv nezávislé scény, která v té době omámila celý svět a Megáči si chtěli vyzkoušet, jak by v něm vypadali oni. Dopadlo to velmi slušně a to je dobře, protože se bohužel jednalo o poslední společnou práci klasické megadeťí sestavy a od následujícího alba Risk se kapela začala propadat do pasti neustálých změn sestav, až jednu dobu z původního kreativího kotle zbyla jen chladná profesionalita. Ani alba už nikdy nebyla to ono a na koncertech se stejně čeká hlavně na skladby z Rust, Countdown a Youthanasie. A i když to Megoši vlastně tak trochu mají "za sebou" (stejně jako vlastně všechny kdysi určující bandy), těmi třemi deskami a kupou bonusů vytvořili jeden z největších monolitů v celé metalové historii.