XPlaylist

Moje (a zdaleka nejen moje) nejpocitovější deska Metalliky. Legendární akustické intro, legendární songy, legendární zvuk a atmosféra, tady je koncentrováno úplně všechno, co člověka táhne zpátky do období, kdy se thrash metal teprve pořádně formoval a kdy se neočekávaně objevovaly první albové perly pozdějších legendárních a titánských kapel. Kdysi i dnes z desky mám nejradši celou první i druhou stranu a pokud mě chcete donutit říct úplně největší lásky z Ride the Lightning, pak první (a nejlepší) velká metallikovská instrumentálka The Call of Ktulu, kultovní For Whom the Bell Tolls, úvodovka Fight Fire With Fire a samozřejmě fantastická hymna Creeping Death. Nezapomenutelná jsou pak také úžasná kytarová sóla, která prošpikovala celou tuhle desku, která je jedním z nejkrásnějších manifestů uvolněnosti, kreativity a nezkrotnosti raného období thrash metalu.

Oldschool thrash jak má být. Splašenej Ulrich za bicíma tomu paradoxně dodává drive a celý to hezky šlape a velice dobře se poslouchá - perly typu "The Call of Ktulu", "Creeping Death", "For Whom the Bells Tolls" nebo "Fade to Black" se nesmazatelně zapsaly do historie metalu.