Milemarker

Jméno Milemarker patří na zámořské postpunkové scéně k těm nepřehlédnutelným. Chicagská formace, fungující od roku 1997, si brzy získala pověst kapely s originálním soundem a úchvatně živelnými koncerty a zejména alba Frigid Forms Sell a Anaesthetic patří ve svém žánru mezi klíčová. "Píšeme v podstatě typické hardcorové skladby - jenže bez typických hardcorových nástrojů. Používáme hlavně klávesy a sampler," vysvětluje zpěvák a kytarista Dave Laney původ zvuku Milemarker, stojího na symbióze temnotou nasáklých kytarových stěn, hypnotických syntezátorových ploch a naléhavé kombinaci mužského a ženského vokálu.

Minialbum Satanic Versus (Jade Tree/Day After 2002) postavila kapela s osobitou vizí prozměnu na podivuhodném konfliktu - půl alba si natočila v domácím studiu do počítače, druhou polovici svěřila vyhlášenému analogovému puristovi Steve Albinimu. Po turné na jeho podporu se pak Dave Laney a Al Burian plně vrhli na svůj vedlejší, kytarovější a přímočařejší, projekt Challenger, pod jehož hlavičkou vydali debut Give People What They Want In Lethal Doses (Jade Tree) a později u ašského Day Afteru také EP When Friends Turn Against You. Zároveň ale začali pomalu pracovat, opět za asistence zvukového inženýra Steve Albiniho, na novém albu pro Milemarker.

Na poslední album Ominosity (Eyeball Records 2005 ) se chicagská formace objevuje v pozměněné sestavě: chybí už dráždivý zpěv půvabné blondýnky Ruby Newton, zato se tu zjevuje staronový člen Ben Davis. Na desetiskladové novince je tak pochopitelně leccos jinak: ubylo prostoru pro klávesy, kytarové party jsou úspornější a přehlednější, skladby už tak často nezamrazí svým zneklidňujícím nábojem...