90 %
Evanescence - Sanctuary
Jen málokdy se šesté album libovolného interpreta či kapely dočká tak nadšených recenzí, jako se to povedlo Evanescence. A ani naše...
80 %
Loathe - A Stranger to You
Loathe v únoru 2020 vydali "I Let It In and It Took Everything", nikdo ještě netušil, jak dokonale jejich hudba zapadne do atmosféry...
80 %
The Strokes - Reality Awaits
The Strokes už dávno nemají potřebu někomu dokazovat, že patří mezi nejdůležitější rockové kapely posledních pětadvaceti let. Jejich...
90 %
Vypsaná fiXa - Ideál
Vypsaná fiXa vydala jedenáctou desku čtyři roky po "Kusech radosti", za které získala Cenu Anděl v kategorii Kapela roku. Novinka přesně...
80 %
Jiří Dědeček - Sny starého pistolníka
Jiří Dědeček vždycky chytře spojoval až naivně jednoduché melodie s trefnými pointami a ostrými bodanci do nešvarů společnosti. A...
90 %
Floex - Phonopolis Soundtrack
V hrubých obrysech ale vše končí až pohádkově, což je další specifický um tvůrčího teamu Amanita Design. Tomáš Dvořák dokáže...
14.02.2012 - 12:28 | Akana
Vždycky jednou za čas přestane Neil Young mučit elektrickou kytaru a vydá tiché country-folkové album. Po hlučných rockových kolaboracích s Pearl Jam a Crazy Horse v polovině 90.let zase přišla taková chvíle, Young si sednul k akustické kytaře, do studia pozval pár osvědčených muzikantů a vystřihnul si s nimi několik intimních, nostalgických kousků. Z desky je cítit pohoda, vyrovnanost, smíření, Young zpívá soustředěně a pečlivě intonuje, žádné rozevláté kvílení známé z elektrických alb. Stejně střídmá je i instrumentace. Příjemné poslouchání, jen ke konci možná až příliš nevzrušivé a rozvleklé.