Ozzy Osbourne - Down to Earth
Tracklist
- 1. "Gets Me Through"
- 2. "Facing Hell"
- 3. "Dreamer"
- 4. "No Easy Way Out"
- 5. "That I Never Had"
- 6. "You Know...(Part 1)"
- 7. "Junkie"
- 8. "Running Out of Time"
- 9. "Black Illusion"
- 10. "Alive"
- 11. "Can You Hear Them?"
Průměr hodnocení
68.39 %
Poslední hodnocení
řadové album
2001
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
/ reedice
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
01.10.2020 - 12:57 | Meca76
Šesť rokov predstavuje čas, keď Ozzy Osbourne vydal svoje 8. štúdiové album Down To Earth po fenomenálnom titule Ozzmosis.
Down To Earth je efektívne album kalibrované tak, aby potešilo čo najväčší počet ľudí, ale ktorému chýba emocionálna sila predchodcov a veľké zjednocujúce hity. Na albume sa nájdu ťažké skladby, ktoré sú klasické, ale fungujú ako „Get Me Through“, „Facing Hell“ alebo „Junkie“, a podávajú ťažký zvuk, ktorý ich vylepšuje.
Na druhej strane sú tu veľmi banálne veci, ako je balada „Dreamer“ vyrobená pre rádiá, ktorá bola hitom aj napriek sirupovitému a dokonca slizkému charakteru.
Pokiaľ ide o samotný album, je do veľkej miery počuteľný, ale zostáva od ďaleko starších skvelých nahrávok Madmana.
14.02.2012 - 16:09 | Akana
Na to, jaká je už nějakou dobu naživo vyšeptalá troska, vydává Ozzy docela solidní desky. Intervaly mezi nimi jsou sice nemalé, ale myslím, že v tomhle případě je to spíš dobře. Down To Earth je slušný standard. Masivní, valivý zvuk je hodně podobný jako na Ozzmozis, přestože se vyměnila rytmika (žádná béčka: Mike Bordin z Faith No More a Robert Trujillo ze Suicidal Tendencies, dnes v Metallice). Spolehlivý Zakk Wylde ale opět kryje Mistrovi záda i když skladatelsky se tentokrát na desce prakticky nepodílel. Ve srovnání s Ozzmozis, kde trochu chyběly rychlejší songy, je repertoár pestřejší co se týče tempa, ale naopak slabší pokud jde o melodickou invenci. Až příliš často narážím na povědomé vokální linky, které hraničí se sebevykrádáním. Dreamer, to je dost laciný a nudný pokus o zopakování Mama I´m Coming Home, jiná pomalejší Running Out Of Time je ale naopak jedním z nejsvětlejších momentů desky. Spolehlivou svalovinu pak představují ty klasické šlapající kusy jako Gets Me Through, Easy Way Out nebo Junkie. Nahrávka, ze které nešílím nadšením, ale ani nezívám.